Tag Archives: konec světa

Očistec je podle církevní tradice fáze, v níž se lidská duše osvobozuje od svých pozemských hříchů a zapomíná na veškeré tělesné slasti, aby mohla vstoupit do věčného ráje. I přes utrpení a trápení, která jsou s tímto stavem spojená, dochází nakonec k naprostému a zaslouženému osvobození. Tento metafyzický stav pojímá naše nová hudební komedie Očistec zcela reálně.

Tříčlenná skupina svobodomyslných rockerů se jistou shodou okolností ocitne v jakémsi podivném v klášteře, kde jsou najednou nuceni vzdát se všeho pozemského, co dosud považovali za jediný a opravdový smysl svých životů. Deny, Jerry a Bas jsou na toto zvláštní místo uneseni třemi okouzlujícími dívkami, které se je spolu s ostatními členy řádu snaží prostřednictvím přímé konfrontace přesvědčit, že podstatou lidského bytí má být jakési vyšší poslání. V čele s matkou Marií dovolují mniši a mnišky nahlédnout třem „výtržníkům“ do životů těch, kteří svou touhu po tělesnosti, mamonu, či obžerství přehnali a sami za to potom tvrdě zaplatili. V příběhu se tedy setkáme jak s hraběnkou Báthory, tak s Maháradžou z Dáhrí či Pepíkem Stalinem a Dolfíkem Hitlerem. Nic ovšem není tak jednoznačné, jak na první pohled vypadá. Ukáže se, že matka Marie má se svými ovečkami poněkud pragmatičtější plány, než se na venek jeví.

Kdo dojde ke skutečnému očištění. Budou to oni tři vagabundové, nebo nadpozemská bytost Anděla, která dosud nepoznala jiný než klášterní svět?

Tak trochu jiné představení Městského divadla Brno se v této sezóně bude hrát naposledy 16., 17. a 18. dubna a vidět ho stojí určitě za to!

foto-jef-kratochvil-85-623x414

Purgatory, according to the church tradition, the stage in which the human soul is delivered from its earthly sins and forgets all bodily pleasures in order to be able to enter the eternal paradise. Despite the suffering and misery which are associated with this condition, there is ultimately an absolute and deserved liberation. This metaphysical state is realistically conceived in our new musical comedy Purgatory.

By a series of strange coincidences, a three-member group of liberal rockers find themselves in a strange monastery, where they are suddenly forced to give up everything earthly, the only true meaning of their lives. Deny, Jerry and Bas are kidnapped to this strange place by three charming girls, who along with other members of the order try to convince them that there must be more to life than this. Headed by Mother Mary, the three "troublemakers" are allowed to look into the lives of those who had to pay the highest price for their carnal desires, greed  and gluttony. In the story we meet the Countess Bathory, the Maharaja of Dahra, Uncle Joe Stalin or Dolphi Hitler. However, nothing is as clear as it looks at first glance. It turns out that Mother Mary's actual plans are different from what they appear to be.

Who will be eventally purified? Will it be the three troublemakers  or otherworldly creature of Angel, who has never seen the world outside the walls of the monastery?

This extraordinary Brno City Theatre performance will be given for  the last time in this season on April 16, 17 and 18 and it is definitely worth seeing!

Máme NOVÉHO prezidenta a já pláči. Nikoli obrazně. Nejprve mně to připadlo jako hloupý vtip, že pan Zeman bude kandidovat na post prezidenta České republiky. Nyní je to nová realita!

photo-by-andrea-c599c3adhovc3a1-623x564

„Před návštěvou Miloše Zemana je nutné připravit tři věci. Popelník, občerstvení bez čehokoli rostlinného – Jím jen zeleninu, která projde procesem zvaným prase – a sklenici s vínem“ konec citace…

Takže tento „pán“, který by poradil Řekům, aby prodali svoje ostrovy (komu asi…?), zvítězil nad člověkem, který s lehkostí vystřídá běhen hodiny tři cizí jazyky, který hovoří o svých rodičích s úctou beroucí dech, a který o naší zemi mluví s takovou láskou, že se člověk musí usmívat.

K pláči? K vzteku?

Mě napadá jediné. Svoboda je velmi vzácná a křehká a MY se stále snažíme dokázat (komu?), že si ji nezasloužíme! Takže nám opět nezbývá nic jiného, než si pěkně poplakat, pokrčit rameny a „valit“ se dál. Husáka nám zvolili komunisti, Zemana jsme si zvolili SAMI a svobodně. Gratuluji! Pravda a láska opět nezvítězila nad lží a nenávistí! Ať žije nenávist, závist a arogance! 

www.skolapelican.com

Občas se ráno probudím a mívám vnuknutí. Jo, je to tak. Neznáte to? Jako třeba před pár dny. Strejda, co žil ve Státech, ani jsem ho pořádně neznala, zničehonic umřel. Nikoho neměl, docela opuštěnej a pěkně bohatej starší pán. To ráno přišlo moje vnuknutí, že něco bude.

Odpoledne stojí u mých dveří chlápek v černým obleku, a že prý jsem jediný dědic Johna Horaka z Minneapolis, dříve Jana Horáka z Bechyně. Moc mě na vtipy neužije, ale když po čase na mým účtu přistálo pár milionů dolarů, začala jsem tomu věřit. Ten osud může bejt vážně zapeklitě dobrej. A dneska ráno zase to vnuknutí…Něco se stane! Holka, nemysli na smrt. Pouštím rádio a dozvídám se, že zprávy o konci světa jsou potvrzené. Někteří z lidí začínají panikařit… já zůstávám v klidu. Ale na svá vnuknutí dám.

Smrt beru jako součást života, nebudu si kousat nehty a brečet do polštáře. Na to už jsem velká holka. Sedám do auta a jedu do místní nemocnice. Ptám se po dětské onkologii, smutném placu, kde úsměv a radost nemají své místo. Vstupuji do šedé budovy a jdu rovnou k přednostovi kliniky. Přes silné brýle na mě kouká člověk, který ví, co je to mít a ztratit…cokoli. Mluvíme spolu o spoustě věcí, jeho oči se doširoka rozzáří, když se dozvídá moji nabídku. Podáme si ruce a já odcházím. Cestou přes skleněné dveře cítím páry ustrašených dětských očí, které mě monitorují a ptají se: „Proč jsi přišla? Můžu odejít s tebou?“ Je mi z toho úzko…

Následujících pár dní bude hektických. Vím, jak se zařídit, umím najít správné lidi a navíc kouzlo strejdových peněz dokáže divy. Všichni kompetentní mi s nadšením otevírají dveře, povolení přicházejí jedno po druhém a já jako donor brzy slavnostně přestřihávám pásku nové budovy dětské onkologie v našem městě. Moderní budova v pastelových barvách uprostřed zahrady plné fontán, stromů, květin a ptáků. Oddělení je vybavené nejmodernějšími technologiemi a lékař, který mi před časem podával posmutněle ruku, se na mě usmívá. V jeho týmu budou pracovat opravdové špičky z tohoto oboru.

Nesnáším chválu ať už je myšlená doopravdy nebo jen naoko. Zkrátka…Strejdo, ty tvý dolary jsem využila co nejlíp. Nemyslím na konec světa…může to bejt blbost anebo ne. Ale dyť je to jedno. Jdu po dlouhé chodbě v pastelové nemocnici a vidím dětské tváře…dívají se na mě a usmívají se…jejich oči září,  i když  jejich těla pociťují bolest. Stěny kolem jsou plné obrázků, vzduch voní po květinách a zdáli zní tichá hudba. V jednom pokoji se děti smějí…přišel za nimi barevný klaun Duha. Duha je radost… Děti se zázračně uzdravují …statistiky hovoří jasně a pro skeptické odborníky je to jen těžko pochopitelné. Já to chápu dobře…

photo-by-david-jursa1-623x424

Dny plynou a blíží se den D, kdy má skončit svět kolem nás. Probudím se a matně si vybavuji, co se mi zdálo. No, jasně…ve snu ke mně přišel strejda, vzal mě za rameno a s  lišáckým úsměvem mi pošeptal: „Nemysli na smrt, baby…“

A já na ni nemyslím. Myslím na život.

Den 21.12.2012 se stále blíží. Pro někoho běžné datum, pro někoho osud. Mayský kalendář je však realita. Na toto téma, téma konce světa, existuje nespočetně názorů. Ani já nedokážu říci, který je ten pravý. Vím jen, že existuje. Je-li ale pravda, že konec světa je na dosah, jsou zde věci, které bych chtěla stihnout, než se nad námi definitivně uzavře brána života.

Lidé by svá přání a své tužby měli uskutečňovat a ne je odkládat a odkládat. Protože již zítra, může býti pozdě. V mé mysli, se odehrávají touhy a sny podívat se na ty nejpohádkovější místa na světě, ochutnat ty nejpestřejší chutě jídel, okusit ty nejvybranější vína z vinic… Mají však tyto touhy nějaký význam? Je opravdu těžké, upřednostnit ty nejpodstatnější.

Není času nazbyt. V tuto chvíli již nejde o finanční prostředky, ale o smysl života. Nelze stihnout vše! Chtěla bych obohatit spíše svůj vnitřní život, než své zážitky z luxusní dovolené. V první řadě, musí být spokojená duše, pak tělo. V tuto chvíli bych určitě upřednostnila věrné a upřímné přátele, nad všemi penězi světa. Hlavně chci, jestli jsem v životě někomu ublížila, aby mi ti lidé odpustili. I já dokážu odpouštět. A takové odpuštění, je důležitým krokem k seberealizování člověka.

Tento rok jsem chtěla jít na vysokou. Nedostala jsem se. Zpočátku jsem nevěděla co dál. Teď si však říkám, že je to k něčemu dobré. Na jazykové škole si zdokonalím své jazykové dovednosti. Poznám nové lidi a vůbec okolní život ve městě. A pořádně si rozmyslím, kam si dám příští rok přihlášku. Jestli však nějaký další rok bude. Měli bychom žít podle svých představ. Každý den je jen jednou za život. Budou mít staří Mayové pravdu? To se všichni dozvíme, v soudný den.

photo-by-david-jursa-623x415

Slyšíte to v rádiu. Vidíte to v televizi. Mluví o tom divní lidi. Konec světa se prý blíží. Co všechno by měl člověk stihnout do konce světa a proč z toho nevytěžit co nejvíc? Udělat věci, po kterých jste vždy tak toužili, ale brzdila vás morálka, zodpovědnost nebo zákony.

  • Říct každému, co si o něm opravdu myslíte, být poprvé a naposledy opravdu upřímní.
  • Dělat věci, na které je až hanba myslet. A to vše bez následků nebo strachu co přijde pak.
  • Být, třeba jen na tu kratičkou chvíli, přesně Tím kým chcete být

Stačí jen popustit uzdu fantazii. Ale co potom? Až vyřídíte staré dluhy a splníte si své sny a největší touhy? Vždy jsem si myslel, že je nejdůležitější zanechat odkaz, nějakou ikonu, něco, na co se bude pamatovat. Ale k čemu takhle získat nesmrtelnost, když nezůstane nikdo, kdo by pamatoval… Je několik způsobů, jak „zavřít krám“. Můžete prodat všechen svůj pozemský majetek (pokud to hodí málo, tak i sousedův) a za utržené peníze si pak koupit permanentku do bordelu nebo jiný suprový zážitek. Nebo … Nebo obvoláte všechny známé a přátele a půjdete si zapařit. Na pařbu jakou svět neviděl. Vždyť kdo může říct, že pařil až do konce světa?... A třeba se propaříte až na věčnost.

maxresdefault (1)

Blíží se konec světa! Co to znamená ? Co mám dělat? Jsem připravená? Každý je svého štěstí strůjcem. Někteří přemýšlí nad tím, co by chtěli změnit, navštívit či ochutnat do onoho osudného dne -  21.12 2012.

Mnoho mých známých se nad touto otázkou dlouho nezabývají. I já jí nevěnuji moc pozornosti.  Pro některé je to jen další planý poplach, ale najdou se blázni, kteří vsadí vše na jednu kartu.. Je mnoho diskuzí o tom co vlastně konec světa znamená. Jsou spekulace o tom, že umřou „zlí“ lidé, někde zas, že skončí celá lidská rasa... Můžeme se jen dohadovat. V konec světa nevěřím. Bylo to tu mnohokrát a já ani nepostřehla že se něco takového má stát. Kdyby to byla pravda spíše se bych se věnovala odpovědím na kladené otázky:

Co nás čeká po zániku světa? Pujdem do nebe či do pekla, zda – li takové místa jsou? I kdybych odpověděla na tyto otázky, k ničemu by to nebylo. Ať se stane co má se stát....

Kdybych věřila, že nastane konec světa nic bych  neměnila. Chtěla bych ho prožít na plno a jela bych se podívat třeba na Kubu či na karneval v Riu. Aspoň bych poznala na vlastní oči tu nádhernou a jak žije svět okolo. Vidět to co popisují všude možně, neboť to musí být neuvěřitelný zážitek. Nebo zkusit adrenalinové sporty, kterých mi naskakuje husí kůže.

Určitě bych zvládla i let letadlem, ze kterého mám panickou hrůzu. A co pak? To je ve hvězdách.

Určitě ještě mnohokrát uvidím východ Slunce …

let-letadlem-623x415

The end of the world is coming. What does it mean? What should I do? Am I ready? Everyone is the founder of his own fortune. Somebody is bothering his head with the question of what would be changed, visited or tried by the day 21. 12. 2012.

A lot of my friends are not engaged in this issue. Neither am I. Someone considers this to be another false alarm but there are several lunatics who put all their eggs into one basket. There are many debates what the end of the world means. Speculation in rife that bad men will die or the whole human race will be exterminated...we can only surmise. I personally don´t believe in the end of the world. It is not for the first time and I didn´t even notice those speculations before. If it was the truth I would devote my time to answering these asked questions:

Who knows what the future holds in store for us? Heaven or hell – is it real? It´s needless to answer the questions – what is meant to happen will happen...

If I had believed in the end of the world I would have changed nothing. I would have lived my life in the fast line - going to Cuba or the Rio Carnival, feeling the beauty and the whole world with my own eyes, trying adrenaline sports which give me goose bumps. I would have definitely managed to fly by plane which makes my horrifying. And then? God only knows that.    

Konec světa? Nevěřím. To už tady bylo mockrát. Jednou, když mi další moje kamarádka začala s vykoulenýma očima povídat o dalším z nich, který tentokrát vymysleli mayové, jsem se už naštval.  Zadám google, napíšu to do vyhledavacího okénka a co nevidím: přes deset milionů odkazů! Mezi prvními byl odkaz na stránku wikipedie, kde byl uveden seznam už ohlášených konců světa - na osmdesátém jsem přestal počítat. Každé náboženství na Zemi ma své proroky a své konce světa. Ale to přece neznamená, že budeme notoricky věřit v každý z nich? To by se z toho jeden posesouval… Vezměme si například rok 1999 -  jedenáct mediálně doložených konců světa. Nevím, proč to lidé dělají. Snad je to nějaká forma reklamní kampaně, že se v období krize díky tomu zvětši poptávka po nafukovacích lodích, v teleshopu se objeví zázračný prostředek na tloustnutí (pro případ kdyby došlo ke globálnímu umrznutí), vzroste cena pozemků v horách. Možná začnou vybírat antimeteoritovou daň. A když se tak zamyslím, tak vlastně ani nemáme šanci. Proč, protože jestli někdo přežije letošní konec dnů tak ho zabije ten další v roce 2018 (Nostradamus, jaderná válka) a v případě, že by někdo měl větší výdrž než šváb, tak má stejně smůlu… dorazí ho meteorit v roce 2036. Takže po zvážení všech za a proti, vlastně ani nemá smysl něco před koncem světa plánovat, protože nevěřím, že nějaký bude. A kdyby byl, tak stejně nemá cenu nic řešit, protože, upřímně, kdo z Vás se teď zvedne a půjde si kopat úkryt na zahrádce nebo prodá všechen majetek a odstěhuje se do Himalájí?

photo-by-robin-krc48dmc3a1c599-623x416

Нет, не верю. Он был здесь уже много раз. Однажды, когда одна из моих подруг мне с вытаращенными глазами рассказала об очередном Армагеддоне, который на этот раз  придумали майя, я рассердился. Я открываю Google, забиваю энтот «всем пипец» в поле поиска, и что я вижу: более десяти миллионов ссылок!

В числе первых была ссылка на Википедию, где была статья со списком всех официально объявленных концов мира в прошлом - на восьмидесятом я сбился со счета.

Каждая религия на земле имеет своих пророков и концы света. Но это же не значит, что мы должны верить в каждый из них? Так ведь конца мира и не дождешься, раньше с ума сойдешь. .. Ну например 1999 год - одиннадцать медиально подтверждённых Армагеддонов.

Я не знаю, зачем это людям нужно. Возможно, это в своем роде рекламная кампания, которая во время кризиса поднимает спрос на надувные лодки, в рекламе появится очередное чудо-средство для потолстения (на случай глобального похолодания) поднимется стоимость участков в горах. Государство введет антиметеоритный налог?

А если вдуматься, так и шансов то не остается. Почему? Потому что если кто-то переживет этот конец света, так его убьет следующий в 2018 году (Нострадамус, ядерная война), а если и он не справится то «поможет» метеорит, который должен упасть в 2036.

Таким образом, взвесив все плюсы и минусы, собственно бессмысленно, что-либо планировать, потому, что я не верю в этот конец мира. И даже если он будет … какая разница? ... кто из Вас, сейчас встанет и пойдет копать убежище в саду, или продаст всё свое имущество и переедет в Гималаи?