Tradiční TURECKÁ pohádka. Byl jednou jeden hoch, který se narodil bez vlasů. Na tom by nebylo nic tak speciálního, říkáte si. Žádné miminko přece nemá vlasy. Abyste tedy rozuměli, zvláštní bylo na chlapci to, že mu vlasy na hlavě nikdy nezačaly růst.

Tradiční RUSKÁ pohádka. Žili, byli na blátě volavka s jeřábem. Postavili si domečky, každý na opačné straně. Zastesklo se jeřábovi bydlet o samotě a rozhodl se, že se ožení. Řekl si: „Vezmu si volavku za ženu!“.

Moderní TIBETSKÁ pohádka. Kdysi dávno žilo v horách Tibetu malé děvčátko, které se jmenovalo Choden.
Choden milovala, když vyrazila se svou rodinou sbírat houby nejrůznějších tvarů a velikostí, které v horách rostly po vydatných deštích. Společně s maminkou a babičkou pak vždy připravovaly výtečnou polévku z ječmene a čerstvě nasbíraných hub. Choden byla odjakživa veselé, vděčné a láskyplné děvčátko.

Moderní ŠVÉDSKÁ pohádka. Cizinka Doris se dostala na naši planetu Zemi tak, že řídila asteroid. Mimozemská Doris svým příjezdem vyděsila všechny lidi a zvířata, kteří asteroid přijíždějící z dálky zahlédli.

Tradiční ARMÉNSKÁ pohádka. Bylo, nebylo. Na okraji města žil jeden velmi chudý muž. Jeho dům byl starý, s rozbitými okny a děravou střechou. Přestože tento muž tvrdě pracoval, peníze ne a ne přijít. Jednoho dne se proto rozhodl vyhledat Boha a zeptat se ho, jak najít cestu ze svého neštěstí.

Moderní KURDSKÁ pohádka. Jednou jsem potkal motýla, který poletoval lesích a zahradách, plných rozmanitých
květin všech barev. Motýl chvíli posedával na červeném květu. „Zabarvení tvých křídel je překrásné! Kde se na tvých křídlech vzaly všechny ty překrásné barvy?“ zeptal jsem se motýla.

Moderní TURECKÁ pohádka. Žil byl Ahmet, sedmiletý chlapec, který nenáviděl hmyz od doby, kdy mu bylo pět let. Jeho babička vždycky říkala: „dvě léta plná nenávisti jsou až příliš dlouhá doba.“ Ahmetův dědeček tušil, že jakmile třeba jednou Ahmet spatří berušku, která z jeho ruky zamíří k nebesům, jeho zášť k hmyzu bude tytam.

Moderní ŘECKÁ pohádka. V jednom městě, ne tak daleko odsud, žil svůj obyčejný avšak šťastný život Karagiozis se svými přáteli. Karagiozis byl nemajetný muž, který dělal, co mohl, aby uživil svoji rodinu. Jeho nejlepší kamarád Chatziavatis mu často pomáhal najít alespoň dočasnou práci. A právě tady začíná náš příběh. Chatziavatis našel pro svého kamaráda velkou příležitost, o které ho přišel informovat:

Moderní SYRSKÁ pohádka. Bylo, nebylo, stádo jelenů se jednoho dne vydalo ven z lesů na pastvu. Malý koloušek radostně pobíhal kolem maminky laně, od které se až do těchto dob nikdy nevzdálil. To hlavně proto, že maminka často mluvila o vlkovi, nebezpečném nepříteli, který si rád
pochutnává na malých koloušcích.

Moderní RUSKÁ pohádka. Žilo, bylo jedno malé prasátko. Prasátko žilo v dřevěném domečku společně se svojí
maminkou a dvěma staršími bratry. Jelikož bylo prasátko opravdu malé oproti svým velkým, starším bratrům, chtělo se jim ve všem vyrovnávat. Ale bratři ho neustále odmítali a odháněli ho od sebe: „Běž si hrát za mladšími a nás nech na pokoji!“,…

Tradiční TIBETSKÁ pohádka. Bylo, nebylo, žili u bažiny dva čápi a želva. Naneštěstí však tento jejich domov
postupně vysychal. Jednoho dne řekli čápi želvě: „Želvo, voda v mokřadu brzo úplně vyschne. Poletíme si
najít novou bažinu a nový domov. Sbohem!“ „Vezměte mě prosím s sebou!“ žadonila želva.

Tradiční ŠVÉDSKÁ pohádka. Všude kolem, stačí se rozhlédnout, každý je jiný

Moderní HAITSKÁ pohádka. Žili, byli král a královna v Morne Mombin, asi 30 kilometrů vzdáleném od městečka
Les Cayes. Král měl ve zvyku hrát den co den karty se svými přáteli, což královně příliš nelicho-
tilo. Žárlila a zlobila se, protože král vyměnil drahocenný čas s ní za hazardní hry ve staré lodi. Jednoho dne se proto rozhodla udělit mu poučnou lekci.