“ Čo to táráš, ty somár? Si smädný? Skoč si do izby pre čučoriedkovou šťavu, ty ťava smädná.“
Kam? Pro co? Jaká ťava? Starší generace by vám poradily. Ve větších městech ČR i ti mladší, protože bratrů a sester od Tater na naších vysokých školách studuje nemálo, čímž přispívají k tomu, že stále do určité míry vnímáme naše dvě země jako jednu.
Většina Čechů miluje libozvučnou, až měkkou slovenštinu, hlavně hoši tu dívčí, přiznejme si, a díky mým nadstandartním vztahům se Slováky jsem zpozoroval, že zájem funguje i přesně opačně. Netuším, co se slovenským dívkám či chlapcům může líbit na naší tvrdé češtině, ale buďme rádi. Buďme rádi, že jsme ve většině, protože se stále najde pár mentálně zaostalých jedinců, jejichž komplexy jim velí zesměšňovat jeden druhého, posmívat se za různé ekonomicko-politické aspekty života a narušovat tak naše po staletí fungující pouto. Jak je ovšem možné, že v mnoha případech dokáže Slovák imitovat češtinu bezchybně, zatímco naše pokusy zní spíše směšně, pokud zrovna nerecitujeme “jemné a slušné básně“ od nejprodávanějšího slovenského interpreta Rytmuse?
Znám osobně několik Slováků, z jejichž češtiny byste ani náhodou neusuzovali to, že se nenarodili zde na Moravě či v Čechách, naopak to bohužel nefunguje. Důvodů může být hned několik, namátkou lze vyjmenovat faktory jako četný český dabing filmů či seriálů, který se v devadesátých letech i na začátku nového milénia objevoval na slovenských televizích. Také za to do určité míry může putování za prací z východu na západ, které v opačném směru moc nevídáme. V poslední době ovšem lze vypozorovat snahu o smísení kultur, návrat k časům bývalým, například díky vysílání slovenských sitcomů na našich televizích či koprodukci různých talentových shows, kde se dokonce tvoří československá moderátorská dua. Fráze jako: “Čo ti jebe?“ “Ty kokso.“ “Jáj!“ nebo “Maj sa.“ u nás zdomácněly. Věděli jste ovšem, že spisovná slovenština má tři druhy písmene “l“? Přehlásku nad a či jakousi střížku nad o? A co takhle fakt, že v letech 1920-1945 na našem území fungoval jazyk československý?
Slovenský jazyk uslyšíte i v jiných státech. Dolnozemským Slovenským nářečím se domluvíte i v Panonské nížině v Srbské Vojvodině, na jihovýchodě Maďarska, či dokonce i v západním Rumunsku a chorvatské části Syrmia. S ohledem na výše zmíněná fakta lze usuzovat, že se jedná o moderní evropský jazyk, který se prosazuje a expanduje a my ve škole Pelican jdeme tomuto trendu naproti. S novým školním rokem přichází totiž nový kurz spisovné slovenštiny, který budou studenti moci studovat v kombinovaném programu s angličtinou. Nevěříte si na dva “příliš cizí jazyky?“ Nedovolí vám pracovní či sportovní vytíženost naplno studovat k angličtině ještě například Španělštinu, Němčinu či Francouzštinu? Nebo se vám prostě jen slovenština líbí a chcete si z ní udělat Státní Jazykovou Zkoušku (základní či všeobecnou) a mít ve svém životopise uvedenou tuto skutečnost, abyste se lépe uplatnili na pracovním trhu v mezistátní ekonomické sféře? Pak jsme vám právě “kápli do noty“. Jak se tato fráze řekne slovensky? Nejen to se v našem novém kurzu dovíte. Těšíme se na Vás!
Na jednu stranu chápu a uznávám, že mají Češi a Slováci společného víc než dost, ale na druhou mě občas trochu zamrzí, že si v Brně připadám spíš jako v Bratislavě.
Presne!!! Minule som si tiež hovoril, že si tak trochu pripadám ako v Bratislave. Potom som si ale uvedomil, že som vlastne v Bratislave!
Super nápad! Snad se najde spousta příznivců, kteří do toho půjdou 😉