Tag Archives: aktuality

Po ulici potkávám spoustu lidí, každý je jiný. Někdo se mračí a někdo směje. Někdo je mladý a někdo se stářím chvěje. Myslíte si, že nemají nic společného? Opak je pravdou. Ať už je to dáma v letech nebo studentka, obě zažily lásku i zklamání, štěstí a trápení. Jen v jiné době, na jiném místě, s jinými lidmi. Co nám tedy přinese rok 2014? To nikdo jistě neví. Určitě nás budou provázet zážitky a zkušenosti. Každý nový rok je překvapením. Bohužel ne vždycky příjemným. Setkáváme se se situacemi, které vůbec nečekáme. A říkáme si, proč se to stalo zrovna nám. Každá zkušenost, dobrá i ta špatná, nás posune dál a stáváme se silnějšími. Ubíhají minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce někdy i roky, než si to uvědomíme.

Ptám se tedy: Má smysl znát svou budoucnost? Měli bychom vědět, co od života chceme, ale znát vše předem není nejlepší nápad. Já sama bych to tak nechtěla. Proto se nechám překvapit a půjdu tomu dobrodružství v roce 2014 plnému štěstí i neštěstí vstříc, s hlavou vzhůru. Co se má stát, ať se stane.

img_0920-623x350 (1)

WHAT NEEDS TO HAPPEN, NO MATTER WHAT HAPPENS. 

I meet a lot of different people on the street. Someone frowns and someone laughs. One is young and another is shaking by old age. Do you thing they didn´t have nothing in common? The opposite is true. Whichever it is an older lady or a student, both of them experienced love and disappointment, happiness and also sorrow, only in another time, on another place, with another people. So, what brings us year 2014? Nobody knows for sure. We will be certainly accompanied by experiences. Every New Year brings surprises. Unfortunately, not always the pleasant ones. We encounter situations that we don´t expected at all. And we ask yourself, why it is happening to us. Every experience, good or bad, will move us forward and we become stronger. Minutes, hours, days, weeks, months or even years pass before we realize it.

I ask again: Does it make sense to know your future? We should know, what we want from live, but know everything in advance is not the best idea. I myself wouldn´t want it. Therefore I let myself surprise and with head up I go to meet an adventure in year 2014 full of happiness and even disaster. What needs to happen, no matter what happens.  

Jaké jazykové úrovně dosáhnete za jeden rok intenzivního studia?

Studujte cizí jazyky v Brně.

Právě odbila 12. hodina a všichni slaví Silvestr. Sedím doma a koukám na trapný silvestrovský estrády. Na svým proseděným gauči držím sklinku s whisky a užírám se v samotě. Už sem se nikam nešel bavit přes rok. Od tý doby co mě vykopli z práce a žena utekla. Krysa jedna . Měl bych vstát a zavolat aspoň mámě. Kašlu na to, stejně o to nestojí.

Zrcadlo vůbec nepřináší pěknej pohled. Jsem odpornej. Zarostlej, chlupatej a tlustej. C o se vůbec stalo s mým životem. Na stole ještě leží nedopitá flaška whisky a rozsypaný brambůrky od včera. Smrad a špína se linou po celým bytě a špinavý nádobí leží už úplně všude.

Nikam dneska nejdu. Naliju si další sklinku a vyhrabu z hromady špinavýho oblečení to nejčistší. Jak to tak vypadá, je triko úplně ze spodu a kalhoty s flekama od oleje. Musím jít aspoň koupit nějaký jídlo. Nikdo mi nevolal. Nedivím se. Nikomu už nestojím za to. Možná už to nemá cenu, možná že můj život už nemusím dotáhnout do konce. Jo dneska to udělám. Skončím. Nashle ty všivej živote… ,,Lásko vstávej, vstávej!″ ,,Co, co?″ Celej vyděšenej koukám na manželku. ,,Zase si s sebou hrozně házel.″ Rozhlídnu se kolem sebe, jdu do koupelny a nemůžu se ze sna dostat. To jsem měl být já? Na ten zítřejší kšeft kašlu.

Soutěžní článek o druhou polovinu školného v Jazykové škole PELIKÁN.

2014

The clock has just struck midnight and everybody is celebrating New Year’s Eve. I’m sitting at home and watching stupid New Year’s Eve TV shows. Seated on my sofa worn out by sitting, glass of whiskey in my hand, I am consumed by loneliness. I haven’t gone out for over a year. Ever since they booted me out of work and my wife ran away. That rat! I should get up and at least call my mum. But I don’t give a damn, she isn’t interested anyway.

The image in the mirror is not nice at all. I’m disgusting - hairy, unkempt, fat. What has actually happened to me? The half empty whiskey bottle and spilled chips from yesterday are still on the table. Stink and filth fill up the flat and dirty dishes are absolutely everywhere.

I’m not going anywhere today. Instead, I will pour myself another glass and dig in the pile of dirty clothes to find the cleanest one. I will go for the T-Shirt at the very bottom and for the pair of pants with oil stains. I have to go to get some food at least. Nobody called me. That’s not surprising, though. Nobody gives a damn about me anymore. Maybe it’s not worth it any longer, maybe I don’t have to follow through with my life. Yep, I will do it today. I will finish it. Bye, you lousy life… “Wake up, sweetheart! Wake up!” “What? What do you mean?” I am staring at my wife in horror. “You were thrashing around terribly again.” I look around and walk to the bathroom but I can’t wake up from that dream. Was that supposed to be me? Bugger that deal tomorrow!  

V životě školníka v JŠ PELIKÁN přichází co 3 měsíce chvíle, kdy musí zanechat bezostyšného poflakování a vydat se na plně hrazenou služební cestu. Tu do Švýcarska, tu do Amsterdamu.

Plně hrazenou znamená, že od čeho máš účtenku, máš zdarma.

Tož zanechal jsem předstírání práce a odjel s projektovým manažerem Honzou Špatenkou (ten, co tam jede pracovat) a mnou (ten co tam jede fe….flákat) do AMSTERDAMU!! Věz, že školník těžký život má!!

Cesta měla započít odjezdem ve 2:45 ráno autobusem na letiště do Vídně. Ve 2:58 nám ovšem bylo sděleno, že autobus nepřijede, protože… něco… Nejdříve jsme probudili telefonicky všechny naše „ochotné“ spolupracovníky s prosbou o pomoc a potom odjeli do Vídně taxíkem. Vídeňské letiště mám rád. Může se tam uvnitř kouřit v malých prosklených budkách s ventilací. Začátek výletu byl klasicky nudný - let, kafe, taxik, check in v hotelu, vybalování, sprcha…a LET´S GO OUT! Vylezli jsme z hotelu, vybrali si jeden směr a tím se vydali. Po 5ti míjených coffících jsem se konečně rozhodl, že ten 6tý se mi už líbí. Byl totiž na náměstí, na kterém se pořád něco dělo.

amsterdam-623x467

Inu sedíme si tak s Honzou… a pak si „přisedla“ vdova.

A tak jsme tam tak seděli s vdovou a pozorovali náměstí: skupinky turistů se vším se fotící, strangers proudící, černochy kokain prodávající…a celkově tu holandskou kulturu.

Po příchodu na hotel, jsme na sebe hodili ty nejlepší hadry a vydali se na sraz s partnery projektu do jednoho baru. Z našich firemních večírků víme, že když paří mocní, paří se s nimi až do konce. Tuto aktivitu jsme tedy zvládli s přehledem. Na začátku akce byli přítomni tito střízliví lidé: Nizozemec, 3 Řekyně, Ital a my dva za Czechoslovakia. Řekyně to vzdaly jako první. Došli jim peníze. Ital byl zvyklý, ale i tak padl asi ve tři ráno. Zbýval Nizozemec. Měl v sobě tak 18 piv a furt jel. Následovala rychlá domluva s Honzou a schválení plánu B. Plán B spočíval v tom, že ho na střídačku pozveme na panáka. Dostali jsme ho tam, kam jsme potřebovali. Do postele. Vítězství jsme v 4:15 korunovali v jednom nonstop coffee shopu. Druhý den jsme započali v 9 ráno, kdy jsme se i přes značné potíže vydali navštívit elitní školy pro děti s vysokým IQ. Popsal bych je asi takto: Velké budovy, které mají stěny ze skla, rámy ze železa a na střeše trávník. Vnitřní stěny jsou plné obřích oken.  Všude se prochází 12-16 leté děti s notebooky a tablety. V jedné třídě rozebírají jak doktoři, celou umělohmotnou kostru s odnímatelnými orgány. Všichni si vyměňují orgány, prohlíží si je a zároveň vyplňují online test.  Átrium budovy je uděláno jako malé divadlo. Sedí tam 20 studentů a jeden k nim promlouvá, pak se vystřídají. 14 letá studentka nás perfektní angličtinou upozorňuje, že zrovna trénují Leadership. Ředitelna je uprostřed budovy je ze všech stran skleněná.  Všude kolem nás v obřích polštářích polehávají či sedí studenti s notebooky. Místního školníka jsem bohužel nepotkal.

Jelikož jsem byl upozorněn, že blogový článek nemůže přesáhnout formát A4, bohužel se s Vámi již nemohu podělit o ty další dny plné Redlight District, šlapek, coffee shopů, cizinek a černochů cpoucí mi na každém rohu kokain (bohužel bez účtenky).

S přáním nechybějícího toaletního papíru… Váš školník.

Stále častějším jevem ve společnosti se stává rodina, ve které se mluví více než jedním jazykem. Jak se vyvíjí dítě v rodině, kde mezi sebou matka Češka a otec Francouz komunikují anglicky? Vzniká dítěti v hlavě více jazyčný guláš, nebo si dokáže slovíčka, výrazy a fráze ve své malé hlavičce dokonale uspořádat?  A jak dosáhnout toho, aby z našeho dítěte, které vychováváme v několika jazycích, vyrostl malý jazykový génius? Na tyto otázky se snaží hledat odpovědi nově vzniklý evropský projekt Multilingual families.

Evropští odborníci na jazykové vzdělávání v současné době pracují na vývoji materiálů, které by měli poskytnout rodičům odpovědi na nejčastější otázky související s vícejazyčnou výchovou dětí. K rodičům by se měli tak v brzké době informace směřující k motivování dětí k používání rodinného jazyka a to v podobě on-line průvodce. Pokud Vás zajímají novinky týkající se projektu Multilingual families sledujte facebookové stránky projektu a náš blog. Veškeré novinky, týkající se vícejazyčného vzdělávání vašich dětí naleznete na facebookových stránkách projektu a našem blogu.  

img_20130303_112456-623x623

And how many languages does your child speak? Families with more than one language are becoming increasingly common in the society these days. How is the child’s development affected in a family where a Czech mother speaks English with her French husband? Doesn’t the child get confused with so many languages? Does it have the capacity to learn the languages fully? What can we do so that our child, raised in multilingual environment, will grow into a master of languages? You don’t have to spend hours looking for the answers to these questions anymore. European experts on language education are currently developing materials that should provide parents with the information related to multilingual education of their children. Parents will be able to turn to a reliable source of information on how to motivate their children to use the family language in the not-too-distant future. If you are interested in the news about the Multilingual Families project, follow the Facebook page of the project and our blog. There you will find plenty of information on multilingual education of your children.

 

Před pár dny mi na facebooku došla žádost od přátelství. Jméno Tereza  Laura a profilová fotografie dvou malých holčiček ve mě okamžitě vzbudila dojem, že se nějaká zapomenutá kamarádka z dětství, chce jen pochlubit svými ratolestmi a podělit se se světem o své rodičovské radosti. Víceméně ze zvědavosti jsem si rozklikla její profil. Z obrazovky na mne vyskočila žádost o pomoc se stavbou bazénu pro dvě malé holčičky. Napsala jsem proto svojí kamarádce do chatu zprávu. „ Hele, to je jako zase co za akci s těma malýma holkama a bazénem?“  Odpověď mě samozřejmě úsměv na tváři nevykouzlila: Je to takový smutný příběh. Diagnóza obou zní hypotonický syndrom a psychomotorická retardace. Dětem, které trpí těmito potížemi, se někdy říká „hadrové panenky“. Nemají vyvinuté svaly a nemluví. Tím pádem jen leží a jsou odkázané 24 hodin na stálou péči.

Pokračovala smutným příběhem o rodině, které se před sedmi lety narodila nemocná holčička s výše zmíněnou diagnózou. Po pěti letech neustálé péče a starostí se její rodiče rozhodli pořídit si druhé dítě. Lékaři jejich rozhodnutí schvalovali. Pro malou Terezku bude zdravý sourozenec motivací v rehabilitacích a rodičům přinese vedle starostí i radost.

holc48dic48dky-623x414

Bohužel, neštěstí chodí po lidech a i přes to, že rodiče postoupili veškeré možné lékařské testy, se u druhorozené dcerky během vývoje projevila stejná diagnóza. Ani po několika letech trápení, každodenních rehabilitacích a usilovné práce to rodiče nevzdávají. Jejich přátelé by  jim rádi usnadnili život a chtějí postavit holčičkám na zahradě bazén, ve kterém se budou moci rehabilitovat a užít si taky trochu radosti z pohybu bez každodenního omezení. Do akce se zapojili lidé z okolí, založili facebookovou stránku, požádali o pomoc rádio Impuls  a také náš blog. Pokud byste rádi pomohli se stavbou bazénu pro tyto holčičky, přispějte prosím na transparentní účet  2500404959/2010.

 

As we have indicated in previous articles, PopuLLar, the ambitious project, goes into world. Every high school in the Czech Republic can currently participate in the project. You only have to contact the Czech project partner language school PELICAN which is organizing free workshops for secondary school teachers where they can get more about the project.

The first workshop has already taken place. The participants learned all about how to participate PopuLLar. They familiarized themselves with choosing an appropriate song and how to proceed with creating new lyrics. We showed them how to edit recorded audio and video recording and where to upload.

We got very positive feedback related to the workshop and hope that new video clips made by Czech students will be added soon at popullar.wikispaces.com. Many videos made in Europe will be uploaded on the project Wiki page during this year. Each school will have to not even record their own clip but also choose their partner school to rework its outcomes and translate into native language. If you would also like to take part in the project, just contact us via email: spatenka@skolapelikan.cz. Happy to help! 

img_2402-623x415

První workshop PopuLLar pro učitele středních škol. Jak jsme již předeslali v předchozích článcích, ambiciózní projekt PopuLLar má za sebou pilotní fázi a jde do světa. V současné době má nyní každá střední škola v České republice šanci zapojit se do projektu. Stačí kontaktovat českého partnera projektu Jazykovou školu PELIKÁN, která v současné době organizuje zdarma workshopy pro učitele středních škol, kde se mohou o projektu dozvědět více.

První workshop již proběhl. Jeho účastníci se dozvěděli veškeré informace o tom, jak se mohou projektu zúčastnit. Byli obeznámeni s tím, jakým způsobem společně se studenty vybrat vhodnou písničku a jak postupovat při tvorbě nového textu. Ukázali jsme jim jak sestříhat a upravit natočený audio a video záznam a kam ho uploadovat.

Workshop se setkal s velmi kladnými reakcemi a my doufáme, že do sbírky videoklipů na popullar.wikispaces.com přibydou již brzy nové videoklipy od českých škol. V rámci projektu bude během tohoto roku vznikat po celé Evropě množství videoklipů, které budou nahrány na projektovou stránku wikispaces. Každá škola bude mít za úkol nejen nahrát svoje vlastní video, ale zároveň si vybrat partnera, jehož tvorbu převede do svého rodného jazyka. Pokud by se i vaše škola chtěla účastnit projektu, stačí nás kontaktovat na emailu spatenka@skolapelikan.cz. Rádi vám se zapojením se pomůžeme.

O tomto víkendu se již po osmé konal v brněnském Buran Teatru trh s nezávislou módou Factory Fashion Market. Prodejní trh mladých návrhářů a designerů již tradičně spestřovaly  módní přehlídky a skvělá atmosféra. Přinášíme vám skromný fotoreport z brněnského tržiště a zároveň pozvánku do pražských Holešovic, kde se 12. a 13. dubna sejde více než 140 návrhářů a designérů. Máme se tedy všichni na co těšit! 

dsc_6501-623x440

The independent fashion market Factory Fashion Market was held for the eighth time at the Buran Theatre in Brno this weekend. Young designers’ sales market was accompanied by fashions shows and lively atmosphere. We are bringing you a photo report from the Brno marketplace and also an invitation to Holešovice in Prague, where on April 12 and 13 more than 140 designers will be meeting again. As you can see, there is a lot to look forward to!

www.novetrhy.cz/trhy/factory-fashion-market

Očistec je podle církevní tradice fáze, v níž se lidská duše osvobozuje od svých pozemských hříchů a zapomíná na veškeré tělesné slasti, aby mohla vstoupit do věčného ráje. I přes utrpení a trápení, která jsou s tímto stavem spojená, dochází nakonec k naprostému a zaslouženému osvobození. Tento metafyzický stav pojímá naše nová hudební komedie Očistec zcela reálně.

Tříčlenná skupina svobodomyslných rockerů se jistou shodou okolností ocitne v jakémsi podivném v klášteře, kde jsou najednou nuceni vzdát se všeho pozemského, co dosud považovali za jediný a opravdový smysl svých životů. Deny, Jerry a Bas jsou na toto zvláštní místo uneseni třemi okouzlujícími dívkami, které se je spolu s ostatními členy řádu snaží prostřednictvím přímé konfrontace přesvědčit, že podstatou lidského bytí má být jakési vyšší poslání. V čele s matkou Marií dovolují mniši a mnišky nahlédnout třem „výtržníkům“ do životů těch, kteří svou touhu po tělesnosti, mamonu, či obžerství přehnali a sami za to potom tvrdě zaplatili. V příběhu se tedy setkáme jak s hraběnkou Báthory, tak s Maháradžou z Dáhrí či Pepíkem Stalinem a Dolfíkem Hitlerem. Nic ovšem není tak jednoznačné, jak na první pohled vypadá. Ukáže se, že matka Marie má se svými ovečkami poněkud pragmatičtější plány, než se na venek jeví.

Kdo dojde ke skutečnému očištění. Budou to oni tři vagabundové, nebo nadpozemská bytost Anděla, která dosud nepoznala jiný než klášterní svět?

Tak trochu jiné představení Městského divadla Brno se v této sezóně bude hrát naposledy 16., 17. a 18. dubna a vidět ho stojí určitě za to!

foto-jef-kratochvil-85-623x414

Purgatory, according to the church tradition, the stage in which the human soul is delivered from its earthly sins and forgets all bodily pleasures in order to be able to enter the eternal paradise. Despite the suffering and misery which are associated with this condition, there is ultimately an absolute and deserved liberation. This metaphysical state is realistically conceived in our new musical comedy Purgatory.

By a series of strange coincidences, a three-member group of liberal rockers find themselves in a strange monastery, where they are suddenly forced to give up everything earthly, the only true meaning of their lives. Deny, Jerry and Bas are kidnapped to this strange place by three charming girls, who along with other members of the order try to convince them that there must be more to life than this. Headed by Mother Mary, the three "troublemakers" are allowed to look into the lives of those who had to pay the highest price for their carnal desires, greed  and gluttony. In the story we meet the Countess Bathory, the Maharaja of Dahra, Uncle Joe Stalin or Dolphi Hitler. However, nothing is as clear as it looks at first glance. It turns out that Mother Mary's actual plans are different from what they appear to be.

Who will be eventally purified? Will it be the three troublemakers  or otherworldly creature of Angel, who has never seen the world outside the walls of the monastery?

This extraordinary Brno City Theatre performance will be given for  the last time in this season on April 16, 17 and 18 and it is definitely worth seeing!

Máme NOVÉHO prezidenta a já pláči. Nikoli obrazně. Nejprve mně to připadlo jako hloupý vtip, že pan Zeman bude kandidovat na post prezidenta České republiky. Nyní je to nová realita!

photo-by-andrea-c599c3adhovc3a1-623x564

„Před návštěvou Miloše Zemana je nutné připravit tři věci. Popelník, občerstvení bez čehokoli rostlinného – Jím jen zeleninu, která projde procesem zvaným prase – a sklenici s vínem“ konec citace…

Takže tento „pán“, který by poradil Řekům, aby prodali svoje ostrovy (komu asi…?), zvítězil nad člověkem, který s lehkostí vystřídá běhen hodiny tři cizí jazyky, který hovoří o svých rodičích s úctou beroucí dech, a který o naší zemi mluví s takovou láskou, že se člověk musí usmívat.

K pláči? K vzteku?

Mě napadá jediné. Svoboda je velmi vzácná a křehká a MY se stále snažíme dokázat (komu?), že si ji nezasloužíme! Takže nám opět nezbývá nic jiného, než si pěkně poplakat, pokrčit rameny a „valit“ se dál. Husáka nám zvolili komunisti, Zemana jsme si zvolili SAMI a svobodně. Gratuluji! Pravda a láska opět nezvítězila nad lží a nenávistí! Ať žije nenávist, závist a arogance! 

www.skolapelican.com

PopuLLar aneb Pelican Active Learning System v praxi

Jazyková škola Pelikán je partnerem evropského vzdělávacího projektu PopuLLar, který si klade za cíl zapojit hudbu, jakožto primární studentskou zálibu, do výuky cizích jazyků. V souvislosti s tímto projektem, na kterém pracuje řada odborníků na vzdělávání z celé Evropy, byla třída našich španělštinářů vybrána, aby pilotovala tento projekt. Úkolem našich studentů bylo vybrat si populární písničku, vymyslet nový text ve studovaném jazyce. Naučit se novou verzi písničky, nahrát ji a natočit k ní videoklip.   

Od výběru písničky až po natočení videoklipu šlo o projekt studentů Jazykové školy PELIKÁN, se kterým nám v posledních dvou fázích – natočení audio záznamu a videoklipu pomáhali také studenti Gymnázia Hády.  

img_9923-623x415

PopuLLar or Pelican Active Learning System in Practice

Language School Pelikan is a partner of European educational project PopuLLar that is designed to harness music, the primary social interest of secondary students, in to their language learning. The group of our students of Spanish was chosen to take part in the Piloting of the project which is prepared by a few experts on education from across Europe. Students had to choose the song and write lyrics in their target language that was recorded not long afterward.  

From choosing the song to recording their video clip, it was a student project of Pelikan Language School in collaboration with Grammar School Hady that helped to finish the project in the last two phases. 

www.skolapelican.com

…aneb Let´s start from beginning, shall we?   Můžeme se pousmát nad vtipy o národní povaze kolující po světě. Posměch týkající se ponožek v sandálech nebo paštik v kufrech. V Brazílii vznikl pojem ,,mít se po česku“, neboli nedostatečně. Nezapíráme, že jsme národem skrblíků a závistivců. Pro nás samotné je nejsnadnější o státě mluvit jako o prohnilém a věnovat se svému zrnku neprohnilosti. Špetku toho vlastenectví a národní uvědomělosti jsme ochotni projevit pouze při hokejovém vítězství či při volbě potetovaného prezidenta.

Proč je ale někomu proti srsti, abychom na sebe byli hrdější, nebáli se tvářit sebevědoměji a cítili se vzdělanější?

photo-by-andrea-c599c3adhovc3a1-623x564

Spousta lidí ve středním a zralém věku zaujatě běduje nad nevychovaností mládeže, její bezohledností a nevšímavostí. Možná je čas vést je k novému začátku. Být lidmi. Být národem. Být novou generací. Možná by z nich vyrostli lidé, kteří by svou vychovanou slušnost přenesli i do vedení státu a ekonomiky a vůbec do všech oblastí veřejného života. Kdekdo je přeborník v začínání. Tolik pokusů a stejně vždycky pevně věříme své skálopevné vůli. Jsou začátky životů, studia, politické vlády nebo třeba kariéry. Někdy začátek vychází spíše z nutnosti. Kéž by v naší zemi došlo k novému začátku z procitnutí.

V současné době trápí mnoho obyvatel Evropy problémy, které se zdají být neřešitelné. Ekonomická krize a s ní spojená vysoká nezaměstnanost vrhá mnoho lidí do deprese. Obzvlášť to platí pro rodiny s dětmi. Každý rodič si přece přeje zabezpečit svým dětem nejlepší možné podmínky pro výchovu a růst. Cílem každého rodiče by mělo být vychovat ze svých dětí vzdělané a úspěšné lidi a zároveň pracovat na svém vlastním osobním a profesním rozvoji.

Situace v Evropě klade na každého obyvatele vysoké nároky. Nikomu by nemělo stačit být „někde zaměstnaný“, nebo „jenom“ někde pracovat. Lidé by se měli neustále snažit se zlepšovat. Právě ekonomická krize by měla každého jedince motivovat k sebevzdělávání a vzdělávání svých dětí.

Vysoká nezaměstnanost, která má dopad především na rodiny s dětmi zdůvodňuje vznik projektu Web2learn. Koordinátorem projektu je organizace PAEPSM z Řecka a podílí se na něm další organizace z Turecka, Itálie, Švýcarska, Holandska a České republiky. Partneři projektu hodlají zaplnit existující mezery v informovanosti rodičů, ale i široké veřejnosti o možnosti využití web 2.0 nástrojů dostupných na internetu, k sebevzdělávání, osobnímu i profesnímu růstu a vzdělávání svých dětí. Hlavním cílem projektu je zvýšit všeobecné povědomí o nástrojích web 2.0 a o jejich potenciálním přínosu ve vzdělávání.

Výstupem ambiciózního projektu bude vícejazyčná vzdělávací platforma, určená primárně pro rodiče, která jim umožní sdílet vědomosti a zkušeností s lidmi z celé Evropy. Partneři projektu mají za sebou první úspěšné setkání, které proběhlo v říjnu v Aténách. Perfektní organizace a tvůrčí atmosféra charakterizují práci projektového týmu. Došlo k dohodě ohledně oficiální podoby prezentace projektu a komunikační platformy a proběhla živá a plodná diskuse o web 2.0 nástrojích, které tvoří páteř projektu. Do příštího setkání, které proběhne v únoru v Itálii, připraví partneři soubor nástrojů, z nichž vyberou nejlepší, a ty budou obsaženy v praktickém průvodci projektem.

Nashledanou v Itálii!

Pokud Vás projekt Web2Learn zaujal a rádi byste se jej zúčatnili sledujte stánky projektu, facebook nebo twitter.

Českým partnerem projektu je Jazyková škola PELIKÁN.

DSC_0163-1024x576

WHAT IS WEB2LEARN?  A lot of Europeans are going through a rough patch these days and the improvement of the situation seems to be far away. High unemployment stemming from the economic crisis is the cause of increasing feeling of frustration in the society. This is particularly true in the case of families with children. Every parent’s sole concern is to ensure the best conceivable conditions for upbringing and development of their children. Parent’s main aim should be to make sure that their children grow into educated and successful people as well as work on their personal and professional development.

The current situation in Europe makes a lot of demands on everyone. Nobody should content themselves with „having at least a kind of a job“ or „not being unemployed“. People should continually try their best to develop their skills and knowledge. In fact it’s the economic crisis that should motivate everybody to learn.

High unemployment which affects mainly families with children justifies the existence of the Web2Learn project. It is coordinated by the PAEPSM organization from Athens, Greece. Other organizations that are involved in the project come from Turkey, Italy, Switzerland, the Netherlands and the Czech Republic. The partners of the project aim to fill adults in on the ways of using Web 2.0 on-line tools for personal and professional development purposes and to create better learning experiences for children. It is also expected that the project will raise awareness on the benefits implied from using Web 2.0 tools.

The outcome of this ambitious project will be a multilingual e-learning environment specifically aimed at parents. This learning community will enable parents across Europe, especially unemployed ones, to exchange ideas and experiences. The partners of the project first got together in Athens in October. Excellent organization and creative atmosphere best describe the work of the project team. The partners finalized the details in terms of the form of the project logo and the communication platform. The main point of the agenda was discussion about the Web 2.0 tools which are the backbone of the project. The next meeting will be held in in Italy in February 2013. The partners will prepare a collection of tools, the best of which will be included in the practical guide to the project.

See you in Italy!

Should you be interested in the project and would like to learn more about it, follow us on the website, Facebook and Twitter.

The Czech Republic is represented in the project by the PELIKAN Language School

This project has been funded with support from theEuropeanCommission. Responsibility for the content of this publication (communication) reflects the views only of the author, and the Commission is not responsible for any use of the information contained therein.

Celá Česká republika nyní žije prezidentskými volbami. Chápete, je to něco jako Nagano - poprvé, to lidi ještě trochu zajímá. Nagano pro nás mělo šťastný konec, výsledky prezidentské volby už zřejmě všichni tak jednotně oslavovat nebudeme. Potřebný počet podpisů ke kandidatuře na prezidenta odevzdalo jedenáct lidí. Deset z nich můžeme vzájemně spárovat tak, aby si víceméně konkurovali svými názory či postoji. Jedenáctý „Černý Petr“ je pan Miloš Zeman. Bohužel, v této hře, zdá se, je Černý Petr vítězem. Zemanovi nekonkuruje nikdo se stejným politickým názorem. Díky tomuto se stává velmi silným kandidátem na prezidentské křeslo.

Československý prezident Miloš Zeman při své první oficiální návštěvě Bílého Domu opil Baracka Obamu národním bylinným likérem. Skandál odnesl především kostýmek Barackovi manželky Mischell.

93% amerických studentů si myslí, že je Česká republika nový stát, vzniklý oddělením jedné ze 47 prefektur Japonska. Prezident Tomio Okamura se směje.

Prezidentka Jana Bobošíková odmítla využít právo udělit prezidentskou amnestii. Namísto toho projevila zájem veřejně popravit několik vězňů. Tento návrh byl však senátem zamítnut.

Tímto bych chtěla apelovat především na mladé lidi, kteří volby většinou bojkotují.

BĚŽTE VOLIT!!

Prezident státu reprezentuje nás všechny před celým světem. Reprezentuje nás nejen svým vzhledem, ale také svou inteligencí a samozřejmě i znalostí cizího jazyka. Jestli nechceme, aby za nás ve světě vystupovali nevzdělaní zlatokopové, cizinci nebo důchodci s vadou řeči, pojďme volit a dejme světu najevo, že jsme středem Evropy, že u nás vládne demokracie a že u nás může být prezidentem i potetovaný umělec!

zdroj_facebook-com_vladimir_franz_prezidentem-623x623

Why you should vote Vadimir Franz 

The whole of the Czech Republic is currently excited about the forthcoming presidential election. In a way, it's similar to Nagano – it's the first time so people show some interest in it. In Nagano it all worked out for the best in the end. However, the presidential election results will probably not be welcomed so unanimously. Eleven people are entitled to try for the presidency, ten of whom we can put in pairs according to their opposing standpoints and opinions. And then, there's Milos Zeman, a bit of a dark horse, who is very likely to benefit from the whole situation. He's got no real competitor with the same political stand. This makes him the hot favourite to win the election.

President Barrack Obama got drunk during Milos Zeman's first official visit to the White House. It is reported that it happened after he drank a large amount of the Czech national herb liqueur. Unfortunately, it was Michelle Obama's suit that was worst affected in the incident.

93 per cent of American students believe that the Czech Republic is a new state which was formed by separating from one of 47 prefectures of Japan. President Tomio Okamura is laughing.

President Jana Bobosikova rejected to use her right to grant amnesty. Instead, she announced that she would be interested in seeing some public executions.

I'm calling on all young people who usually don't care about elections.

Go and vote!!!

The President is the one who represents us in the world. It's not only about his or her appearance but also intelligence and ability to speak foreign languages. I'm sure we don't want some uneducated gold diggers, foreigners or old age pensioners with speech impediment to represent us. Let's vote and make it clear that we are the centre of Europe and that we live in democracy and that in this country it's possible for even a tattooed artist to become the President!

„Hele, to je ten potetovaný“?! Tuto větu jsem od kolemjdoucích slyšel asi nejčastěji, když jsem poslední měsíc stál několik dní v týdnu u stánku s peticí na podporu prezidentské kandidatury Prof. JUDr. Vladimíra Franze v Brně. Ten měsíc mi dal hodně moc do života. Pominu v této úvaze soukromý rozměr mých občanských aktivit - reakce příbuzných, letitých přátel i známých jsou opravdu různé, když řeknete, že se angažujete v podpoře Vladimíra Franze. „To jako myslíte vážně“!? Druhá nejčastější otázka. „Ano, myslíme to vážně.“ - naučil jsem se za ten měsíc nenechat se vytočit, otrávit a odpovídat tazateli jen na to, na co se skutečně ptá, ne na to, na co se chce zeptat a pouze maskuje útok otázkou.

„Dovedete si představit, že by nás reprezentoval v zahraničí? Co by si o nás mysleli?" - Pan profesor nás již mnoho let reprezentuje, aniž byste to zřejmě postřehla. Jako profesor AMU a šéf akademického senátu předával mnoho čestných doktorátů několika význačným světovým osobnostem a politickým špičkám. Žádný z nich neměl nikdy s jeho vizáží jakýkoli problém.

Tím končí jedna kapitola a jedna argumentace. Nicméně další je za rohem, v Brně na České proudí desítky lidí za minutu. „Jó, to on je chytrý, já ho znám. On je hodně chytrý. Ale… to on nemá žádnou šanci… toho lidi stejně nikdy nezvolej…“  „Takhle se nemůže znetvořit normální člověk, tam musí být nějaká patologie“, řekl mi jeden asi stopadesátikilový pán se třemi bradami, když jsem úplně v začátcích mých aktivit obcházel známé…

Inu, důvodů, proč nevolit jednoho z akademicky nejvzdělanějších a profesně nejúspěšnějších kandidátů ze všech uchazečů na prezidentský úřad, se dá vymyslet mnoho…nebo…vlastně jen jeden. Je potetovaný.

Kde se bere potřeba lidí vnucovat druhým své názory, předsudky a zlozvyky? A proč nevěnují tuto energii do něčeho smysluplného? Proč čekají, až někdo něco podnikne a potom přijdou a hledají chyby? Za ten poslední měsíc k nám ale také denně samo od sebe přišlo 200 až 300 lidí, podepsali se, utrousili vlídné slovo a šli dál. Většinou nechtěli letáky, informace, argumenty. Ani je potom nepotřebovali křečovitě vyvracet. Věděli své, sami si zjistili, načetli, vyposlechli… a přišli podepsat petici, která Vladimíra Franze nominuje do skutečného prezidentského boje. Ten poslední měsíc mi dal hodně moc do života…

Tomáš Klášterecký: Iniciátor prezidentské kandidatury Prof. JUDr. Vladimíra Franze v Brně.

zdroj_facebook-com_vladimir_franz_prezidentem-623x623

„Hey, look, is it the tattooed guy?!” This is what I've got to hear most often while I've spent the last month collecting signatures to support Vladimir Franz's candidacy for president. I've learnt a lot over the last month. I had already got used to my friends and relatives' reactions to the fact that I support Vladimir Franz – I couldn't help noticing them raising their eyebrows. „You've got to be kidding me, right?!" Another question I've been frequently asked. „No, we're deadly serious.“ Soon I realized that a lot of people were not actually interested in a sensible disscussion – they were convinced that they were right and only wanted to provoke me into an argument.

„Are you telling me that he's the right person to represent us abroad? They'll think that we've all gone crazy!“ It might have escaped your notice that Professor Franz has been representing us for a long time as a university professor and the head of academic senate. A lot of distinguished politicians have received the honorary doctorate from his hands and none of them appeared to attach excessive importance to his appearance.

So, this is where the argument ends. But hold on, here comes another. Česká is one of the busiest streets in Brno, so arguments are not in particularly short supply. „Yes, he's a smart guy, I know a thing or two about him. He's really clever. But … he doesn't stand a chance … He'll never be elected as President …” “This must be a sign of abnormality, to mutilate your own body like this“, I was told by an obese man with three chins at the beginning of the campaign.

Well, one could think of many reasons why not to vote for one of the most educated and professionally successful candidates in this year's President election...or, come to think of it...there is one. He is tattooed.

Where do people get the need to force their needs, prejudice and bad habits on other people? Why don't they devote their energy to something sensible? Why do they wait for somebody else to take action and then they just complain and criticize? On the other hand, every day about 250 people stopped by to have a chat a sign themselves without  being talked into doing so. They usually didn't want leaflets, they didn't need any information. They'd formed their own opinion based on what they'd read, heard or found out... and they came to sign the petition which will nominate Vladimir Franz as a serious candidate in the election. I've learnt a lot over the last month...

Děkujeme za podporu stránkám www.tetování66.cz

www.skolapelican.com

Gerta sedí ve své šatně a dívá se na sebe do zrcadla. Před sebou má na stole rozložené šminky, za ní visí ve skříni kostýmy, u dveří šatny stojí několik párů stepových bot. Zadívá se pozorněji na zeď nad zrcadlem, kde jsou pověšené její první stepové boty. Na mysl jí vytane vzpomínka na její stepařské začátky.

Gerta se narodila do doby, kdy tanec nebyl rozšířený a už vůbec se k němu nevedly děti, zvláště pak v takových rodinách, do jaké se narodila Gerta – sedlácká rodina s gruntem. Ale jí hospodářství nic neříkalo. Odjakživa chtěla tančit, ale doma hleděli jen na to, aby se dobře provdala. Podporu Gerta našla v tetě, které její rodina tanec neumožnila. Jenže přišla válka a zhatila plány všem, nejen Gertě. Každá válka však někdy skončí a tento konec otevře všem novou životní kapitolu. Totéž platilo i pro Gertu. Spolu s tetou odjely z rodného statku do Vídně, kde si Gerta začala plnit taneční sen. Co na tom, že jí bylo již pětadvacet let – doba tanci přála, lidé se chtěli bavit.

photo-by-michal-urbc3a1nek2

Začátky byly těžké, ale Gerta se nedala odradit, tanec pro ni byl vše. A právě tehdy potkala Georga, který jí ukázal nový svět – svět stepu. Zamilovala se. A nejen do stepu, do té krásné souhry plechu a hudby. Od něj dostala první stepové boty, on ji učil první kroky. Ty později zúročila v taneční škole, kde to dotáhla na absolutorium. Někdo zaklepe na dveře. Gerta sebou trhne. Vstoupí George, její manžel a manažer v jedné osobě. „Gerto, je to tvoje, ukaž jim, jak vypadá stepařská star!“ Gerta se zasměje. „Ukážu, neboj.“ Ano, právě na ni, na sedláckou holku, čeká vyprodaná Broadway. Dokázala to. Pomalu jde zákulisím. Vzpomene si na tetu a její životní motto – „Nikdy není pozdě začít něco dělat úplně od začátku a je jen na tobě, jak daleko to dotáhneš.“ Gerta se zhluboka nadechne a za mohutného aplausu vstoupí na jeviště.

Soutěžní článek o 50% slevu na pomaturitní studium v Jazykové škole PELIKÁN.

Odvaha začít Vždycky milovala Francii a toužila se podívat do Paříže. Jenže potkala Rudolfa, otěhotněla s ním a bylo po snech. Ve svých dvaceti si brala chlapa o deset let staršího. Po svatbě o dítě přišla a zůstala sama. Sama s člověkem, který ji za nic neměl a psychicky ji týral.

Na to nemáš! Jsi jen přihlouplá účetní! Šedá myš, která mi visí na krku!“ hulákal každý večer, když se vrátil z hospody. Brečela do polštáře a začínala ztrácet naději.

Jednou odpoledne, když se vracela z práce, ji do cesty vstoupil starý muž. „Nechceš si ode mě koupit los, děvenko? Mám poslední…“ Koupila si ho a nevěřila, že by ji tenhle papírek měl v životě způsobit nějakou větší změnu. Pár dní ho nosila v kabelce. Pak ji napadlo zjistit víc. Nemohla věřit svým očím! Vyhrála celých třicet tisíc! Když vyzvedla peníze, věděla, že je doma nesmí ukázat. Věděla, že udělá něco, po čem touží. Stavila se v jazykové škole a přihlásila se do kurzu francouzštiny. Zbytek peněz si schovala do krabičky od čaje. Rudolf nic nepoznal. Nespali spolu v ložnici a tak se po večerech mohla učit. Protože to byla její cesta ke splnění snu, šlo jí to samo. Blížily se závěrečné zkoušky, měla strach, ale zvládla je výborně. Ten den si vzala volno, zašla si ke kadeřníkovi, koupila si nové šaty a boty, zbyly jí přece ještě nějaké peníze. Konečně si připadala jako krásná a úspěšná žena. Žádná šedá myš, co někomu visí na krku. Cítila, že přijde začátek něčeho nového, ale nedokázala to popsat. Cestou ze zkoušky se posadila na zahrádce útulné kavárny, objednala si svůj oblíbený zákusek a kávu, a začetla se  s naprostou až obdivuhodnou samozřejmostí do Le Monde, které ležely na stole vedle.

Excusez-moi mademoiselle, mai c´est mon journal que vous lisez ?“ Zvedla oči a před sebou uviděla pohledného mladého muže s lehkým úsměvem ve tváři. „Excusez-moi monsieur, il est vraiment à vous ?“ usmála se.

Strávili spolu nekonečné hodiny. Jmenoval se Francois a pracoval v Paříži jako obchodník. Okouzlila ho svou křehkostí, bázlivostí a touhou sdělit mu všechno v jeho jazyce. Po pár dnech známosti s osudovým cizincem, podala žádost o rozvod a odjela natrvalo do Francie.

Vždy se dá začít od začátku…

Slovníček: „Excusez-moi mademoiselle, mai c´est mon journal que vous lisez ?“ Promiňte, slečno, nevadí Vám, že čtete moje noviny? „Excusez-moi monsieur, il est vraiment à vous ?“ Omlouvám se, jsou opravdu Vaše?

Soutěžní článek o 50% slevu na pomaturitní studium v Jazykové škole PELIKÁN.

 

photo-by-michal-urbc3a1nek-623x415

The courage to start She has always loved France and yearned to visit Paris. But she met Rudolf, got pregnant and the dream was over. In her twenties she was marrying a guy who was ten years older. After they got married she lost her child and was left alone. Alone with a man who totally disrespected her and maltreated her mentally.

You can’t do anything! You’re just a dumb accountant! A grey mouse, my heavy burden!” he cried every night when he had come back from the pub. She cried into her pillow and started to lose hope.

 One afternoon, when she was coming home from work, a man stepped into her way. “Do you want to buy a lottery ticket, dear girl? This is the last one...” She bought it, and she did not believe this piece of paper should make a change to her life. For a few days she carried it in her purse. Then it occurred to her she could try it. She could not believe her eyes! She won thirty thousand crowns! When she collected the money she knew she could not show it at home. She knew she would do something she longed for. She stopped by in the language school and enrolled in a French course. She hid the rest of the money into a tea box. Rudolf did not see anything. They did not sleep together in the bedroom so she could study in the evenings. It was as easy as a pie because it was a way to her dream. The exams were coming close, she was afraid of them, but she passed with no problem. She took the day off. She went to her hairdresser and bought a new dress and shoes; she still had some money left. She finally felt like a beautiful and successful woman. Not a grey mouse, being a burden to someone. She could feel something new would come but she was not able to describe it. Coming from work, she sat in the garden of a cosy café, she ordered her favourite cake and coffee, and completely naturally started reading Le Monde which was lying on the adjacent table.

Excusez-moi mademoiselle, mai c´est mon journal que vous lisez ?“ She looked up and saw a young handsome man with a light smile on his face. „Excusez-moi monsieur, il est vraiment à vous ?“ she smiled.

They spent countless hours together. His name was Francois and he worked in Paris as a businessman. She enchanted him by her delicacy, shyness and desire to share everything in his language. After a few days of the acquaintance with the fated stranger she  filed for divorce and moved to France.

You can always start over...

Vocabulary: „Excusez-moi mademoiselle, mai c´est mon journal que vous lisez ?“ Excuse me, lady, don’t you mind that you’re reading my newspaper? „Excusez-moi monsieur, il est vraiment à vous ?“ I’m sorry, is it really yours?

Vzhledem k tomu, že již dva roky nevlastním televizi a česká media nesleduji víceméně ze zásady, se mne letošní volby do senátu téměř nedotkly. Jsem politický ignorant a vlastně nebýt našeho extrémně vypadajícího kandidáta pana Franze, netuším ani, že budeme mít konečně přímou volbu prezidenta.

Co by to ovšem bylo za kandidáty, kdyby si nedokázali najít cestičku i k takovým apatickým voličům jako jsem já. A tak jsem se i já nechala nachytat. Tak jako Sněhurka. Na jablíčko. Cestou do práce na mne mladá sympatická slečna zavolala na ulici „Jablko zdarma! Jablko zdarma!“  A tak jsem si jedno vzala i přesto, že bylo zabalené v agitační krabičce s názvem VOLTE ZDRAVĚ! O prospěšnosti zadarmo darovaných vitamínů polemizovat nehodlám. Ale volte zdravě? Snad se zdravým rozumem, ne? Obal na jablíčko ve tvaru kostky byl ze čtyř stran posetý čtyřmi příběhy lidí o tom, jak kandidát pan profesor Rais za podpory VUT v Brně mění jejich životy k lepšímu. Nechyběl tu invalidní Jirka nebo důchodkyně Marie. Ale pozor! Jakmile jablko dojíte a otočíte krabičku vzhůru nohama, dočtete se velice zajímavou informaci: „Uvedená jména jsou smyšlená, příběhy jsou inspirované skutečností“

jablko-623x584

Takže nejen smyšlená jména, ale také smyšlené příběhy, které jsou skutečností pouze inspirované. A jako bonus hned několik pravopisných chyb. Tak to se na mne nezlobte, pane Rais, ale než takovouto reklamu, to snad radši žádnou! Na to, že nám naši zvolení zástupci lžou, na to už jsme si všichni tak nějak zvykli. Není ovšem trochu moc lhát a pak to nepokrytě drobným písmem na zdaní straně kandidátky přiznat? Jak to má u nás potom vypadat, když se naši zvolení zástupci budou pouze inspirovat skutečností a my je budeme volit, protože už jsme si na to prostě zvykli...

Pan profesor Rais u mne vyhrává cenu Krále Sedmilháře. Máte také v letošních volbách svého favorita?

www.skolapelican.com

„Úplný zákaz prodeje a podávání alkoholu nad 20%“ zakřičí na mě s pobavením kamarád Ondřej, kterému tato novinka dorazila na mobil od jeho přítelkyně, „Tak to bude veselej víkend“. Se svojí spolubydlící si vyměníme pohledy. „Asi bysme měli skočit do Alberta, dřív než se to dozví prodavačky.“ Přibíháme do obchodu, kde prodavačky vyklízí regály s tvrdým alkoholem. Přes hlouček stařenek s pytlíky rohlíků křičím na prodavačku: „Že nám prodáte ještě flašku? Že Jo?“ Prodavačka, která nás dobře zná, se začne smát. "A co byste si dali holky?  Máme tu už jen tohle," ukazuje na poloprázdný regál. Paradoxně je všechen drahý alkohol pryč a na nás se směje jen Božkov vodka a tuzemák. Na mou otázku. „Nějakou whisky, nemáte?“ prodavačka bohužel odvětí, že whisky už mají schovanou ve skladě.

prohibice

Zklamání z nepovedeného nákupu trvá velmi krátce. Asi o deset minut později už vycházím spokojeně z vietnamské večerky. Nákup proběhl velmi hladce, i když měl prodavač na obrazovce počítače zprávu s titulkem o prohibici, prodal nám bez problému láhev Tullamorky a jediné co ho zajímalo, byl náš věk. Láhev jsme zdatně vypili u kamarádky na bytě. A protože nejsme žádní blbečci a dbáme pokynů českých médií, alkohol jsme samozřejmě co nejvíce míchali, abychom preventivně předcházeli případným komplikacím. Zákazy na Čechy působí jako světlo na můru, proto i Ondřej, který se ze zásady tvrdému alkoholu vyhýbá, v tento prohibiční večer nepohrdl a se slovy: „Tak když je to zakázaný, tak to si dám taky.“ do sebe kopl několik panáků.

Po příchodu do klubu vypadala situace obdobně jako v obchodě. Regály byly sice prázdné, ale všechen alkohol se dal za podpultový příplatek zakoupit v šatně klubu. Druhý den jsme navštívili brněnský dnb festival. Můj kamarád Jakub Jurka zde měl stánek se svým molekulárním alkoholickým želé, které vzniká přeměnou struktury molekul alkoholu na jiné skupenství. Zkráceně, Kuba vyrábí takové větší alkoholické gumové medvídky. Na moji otázku, jestli zde byla policie, mi se smíchem odpověděl: „Byla, ale my alkohol přece nenalíváme, my ho jíme." Takto obdobně podle mě vypadala česká prohibice na celém území našeho státu. Možná by se někdy vyplatilo, aby nám zakázali sportovat nebo tak něco. S alkoholem ovšem platí (asi dva dny) staré české přísloví -  Kdo chce pít, hůl si vždycky najde.

Hello everybody.

Let me introduce myself first. Iʼm a multilingual magazine called PELICAN. Iʼm not a creation of experienced professional editors and writers, Iʼm a studentsʼ magazine. Most of the articles I offer you have been written by students of the Language School PELIKAN, who, in September, embarked on the challenge of studying foreign languages and starting to use them actively.

I am bringing you articles written in two languages. On the left side you can see the text in the language students learn, which is English, German, Russian, French and Spanish. Students, coordinated by their teachers, are true authors of all the texts.

pelican_magazine_spring-2012_cover_new_

On the right side there is a Czech translation for you to understand better. You can also meet the person responsible for the sudden improvements of studentsʼ language skills: their teachers. Students created their short bios in Czech and English. Names and photos of all those who participated in composing their magazine contribution are published at the end of the magazine.

Furthermore, I contain articles by our international friends who I very much appreciate. The reason is they are intelligent, creative and extremely interesting people. You will also learn a little bit about the educational projects people from PELIKAN school work on. And whatʼs the best about me… Iʼm not an ordinary magazine.

Those of you who donʼt want to remain passive can learn many tricks from the world of ICT. Each studentʼs article contains an (INTER)ACTIVITY. By completing these activities you will learn how to operate modern Internet-based tools and use them in your daily life.

Believe me or not Iʼm a perfect magazine. Iʼm good-looking, bright and funny, just as people from my school.

Magazine PELICAN