Tag Archives: multilingual

PopuLLar aneb Pelican Active Learning System v praxi

Jazyková škola Pelikán je partnerem evropského vzdělávacího projektu PopuLLar, který si klade za cíl zapojit hudbu, jakožto primární studentskou zálibu, do výuky cizích jazyků. V souvislosti s tímto projektem, na kterém pracuje řada odborníků na vzdělávání z celé Evropy, byla třída našich španělštinářů vybrána, aby pilotovala tento projekt. Úkolem našich studentů bylo vybrat si populární písničku, vymyslet nový text ve studovaném jazyce. Naučit se novou verzi písničky, nahrát ji a natočit k ní videoklip.

Od výběru písničky až po natočení videoklipu šlo o projekt studentů Jazykové školy PELIKÁN, se kterým nám v posledních dvou fázích – natočení audio záznamu a videoklipu pomáhali také studenti Gymnázia Hády.

PopuLLar or Pelican Active Learning System in Practice

Language School Pelikan is a partner of European educational project PopuLLar that is designed to harness music, the primary social interest of secondary students, in to their language learning. The group of our students of Spanish was chosen to take part in the Piloting of the project which is prepared by a few experts on education from across Europe. Students had to choose the song and write lyrics in their target language that was recorded not long afterward.

From choosing the song to recording their video clip, it was a student project of Pelikan Language School in collaboration with Grammar School Hady that helped to finish the project in the last two phases.

www.skolapelican.com

Občas se ráno probudím a mívám vnuknutí. Jo, je to tak. Neznáte to? Jako třeba před pár dny. Strejda, co žil ve Státech, ani jsem ho pořádně neznala, zničehonic umřel. Nikoho neměl, docela opuštěnej a pěkně bohatej starší pán. To ráno přišlo moje vnuknutí, že něco bude.

Odpoledne stojí u mých dveří chlápek v černým obleku, a že prý jsem jediný dědic Johna Horaka z Minneapolis, dříve Jana Horáka z Bechyně. Moc mě na vtipy neužije, ale když po čase na mým účtu přistálo pár milionů dolarů, začala jsem tomu věřit. Ten osud může bejt vážně zapeklitě dobrej. A dneska ráno zase to vnuknutí…Něco se stane! Holka, nemysli na smrt. Pouštím rádio a dozvídám se, že zprávy o konci světa jsou potvrzené. Někteří z lidí začínají panikařit… já zůstávám v klidu. Ale na svá vnuknutí dám.

Smrt beru jako součást života, nebudu si kousat nehty a brečet do polštáře. Na to už jsem velká holka. Sedám do auta a jedu do místní nemocnice. Ptám se po dětské onkologii, smutném placu, kde úsměv a radost nemají své místo. Vstupuji do šedé budovy a jdu rovnou k přednostovi kliniky. Přes silné brýle na mě kouká člověk, který ví, co je to mít a ztratit…cokoli. Mluvíme spolu o spoustě věcí, jeho oči se doširoka rozzáří, když se dozvídá moji nabídku. Podáme si ruce a já odcházím. Cestou přes skleněné dveře cítím páry ustrašených dětských očí, které mě monitorují a ptají se: „Proč jsi přišla? Můžu odejít s tebou?“ Je mi z toho úzko…

Následujících pár dní bude hektických. Vím, jak se zařídit, umím najít správné lidi a navíc kouzlo strejdových peněz dokáže divy. Všichni kompetentní mi s nadšením otevírají dveře, povolení přicházejí jedno po druhém a já jako donor brzy slavnostně přestřihávám pásku nové budovy dětské onkologie v našem městě. Moderní budova v pastelových barvách uprostřed zahrady plné fontán, stromů, květin a ptáků. Oddělení je vybavené nejmodernějšími technologiemi a lékař, který mi před časem podával posmutněle ruku, se na mě usmívá. V jeho týmu budou pracovat opravdové špičky z tohoto oboru.

Nesnáším chválu ať už je myšlená doopravdy nebo jen naoko. Zkrátka…Strejdo, ty tvý dolary jsem využila co nejlíp. Nemyslím na konec světa…může to bejt blbost anebo ne. Ale dyť je to jedno. Jdu po dlouhé chodbě v pastelové nemocnici a vidím dětské tváře…dívají se na mě a usmívají se…jejich oči září, i když jejich těla pociťují bolest. Stěny kolem jsou plné obrázků, vzduch voní po květinách a zdáli zní tichá hudba. V jednom pokoji se děti smějí…přišel za nimi barevný klaun Duha. Duha je radost… Děti se zázračně uzdravují …statistiky hovoří jasně a pro skeptické odborníky je to jen těžko pochopitelné. Já to chápu dobře…

Dny plynou a blíží se den D, kdy má skončit svět kolem nás. Probudím se a matně si vybavuji, co se mi zdálo. No, jasně…ve snu ke mně přišel strejda, vzal mě za rameno a s lišáckým úsměvem mi pošeptal: „Nemysli na smrt, baby…“

A já na ni nemyslím. Myslím na život.

Soutěžní článek o 50% slevu na pomaturitní studium v Jazykové škole PELIKÁN.

Jazyková škola PELIKÁN je oranizátorem pomaturitního studia angličtiny v Brně.

Hello everybody.

Let me introduce myself first. Iʼm a multilingual magazine called PELICAN. Iʼm not a creation of experienced professional editors and writers, Iʼm a studentsʼ magazine. Most of the articles I offer you have been written by students of the Language School PELIKAN, who, in September, embarked on the challenge of studying foreign languages and starting to use them actively.

I am bringing you articles written in two languages. On the left side you can see the text in the language students learn, which is English, German, Russian, French and Spanish. Students, coordinated by their teachers, are true authors of all the texts.

On the right side there is a Czech translation for you to understand better. You can also meet the person responsible for the sudden improvements of studentsʼ language skills: their teachers. Students created their short bios in Czech and English. Names and photos of all those who participated in composing their magazine contribution are published at the end of the magazine.

Furthermore, I contain articles by our international friends who I very much appreciate. The reason is they are intelligent, creative and extremely interesting people. You will also learn a little bit about the educational projects people from PELIKAN school work on. And whatʼs the best about me… Iʼm not an ordinary magazine.

Those of you who donʼt want to remain passive can learn many tricks from the world of ICT. Each studentʼs article contains an (INTER)ACTIVITY. By completing these activities you will learn how to operate modern Internet-based tools and use them in your daily life.

Believe me or not Iʼm a perfect magazine. Iʼm good-looking, bright and funny, just as people from my school.

Magazine PELICAN

Práce na evropských vzdělávacích projektech vyžaduje tvůrčí aktivitu, mravenčí práci a především zdravý selský rozum.

Ať už to s evropskou unií vypadá jakkoliv, její podpora vzdělávacích projektů je v plné síle. Evropské projekty podporující moderní rozvoj učitelského řemesla jsou jednou z náplní naší práce. Naše škola se podílí na tvorbě několika vzdělávacích projektů. Všechny tyto projekty mají ve zkratce jedno společné poslání - za pomocí nejmodernějších postupů docílit toho, aby se vzdělávání stalo zábavou. V posledních letech jsme se do mezinárodní spolupráce na evropských projektech ponořili natolik, že bylo potřeba v naší instituci vytvořit speciální projektový tým. Tato jednotka, v plném nasazení, bojuje s jednotlivými úkoly, které jí byly v rámci mezinárodní spolupráce svěřeny. Kromě těchto úkolů, které jsou spíše administrativního a profesního zaměření, se občas objeví i nečekaný úkol akčního rázu. Tak jako to bylo v případě naší Evropské putující knihovny projektu EuroLib. Knihovna obsahovala 30 knih pro děti z cizích zemí. Tyto knihy jednotlivé týmy partnerských zemí dávaly měsíce dohromady. Po úspěšném sestavení knihovny byl naplánován meeting, na který se partneři projektu z šesti evropských zemí měli přiletět podívat na to, jak taková mezinárodní knihovna ve skutečnosti vypadá. Několik dní před meetingem jsme ovšem zjistili něco šíleného. Knihovna vážící několik desítek kilogramů byla z naší školy ukradena. Stačila chvilka nepozornosti a mezinárodní ostuda byla na světě.

Naši kancelář zachvátila dočasná, ale zato velmi intenzivní panika. Naštěstí i v takovýchto situacích si umí správný projektový tým poradit. Zachovali jsme chladnou hlavu a začali uvažovat selským rozumem. Co by také mohl dělat chudáček český zlodějíček s taškou plnou knih v turečtině, finštině nebo italštině? Po pár dnech na telefonu i v terénu jsme knihy objevili v jedné brněnské zastavárně. Knihovna byla zachráněna a díky naší práci se dostala tam, kam měla – k dětem.

Working on European educational projects requires creative activity, a painstaking effort, and especially common sense.

No matter what the state of the European Union is, its support of educational projects is at full strength. One of the subjects of our work is European projects which support a modern development of teaching. Our school participates in creating of several educational projects. All of these have a mutual aim – to make education fun. In recent years we have immersed in the international cooperation very much so we had to create a special team for this purpose. This unit conscientiously fights with all the tasks that have been assigned to it in terms of the international cooperation. Besides these tasks which are mostly administrative, there always appear some of an action character, for example the one with our European travelling library of the EuroLib project. The library comprised 30 books for children from foreign countries. This collection was being put together by the individual teams of the partnership countries. After the library was finished, there was a meeting planned. Each of the project partners were supposed to come and see the complete library. Several days before the meeting, we discovered something crazy happened. The library weighing tens of kilograms had been stolen. One moment of inattention caused an international scandal.

Our office was overcome by a temporary but intensive panic. Fortunately, a good project team can manage even in such cases. We remained calm and used our common sense. What could a poor little Czech thief do with a bag full of Turkish, Finnish or Italian books? After a few days of searching, we found the books in a pawnshop in Brno. The library was saved. Thanks to our effort it got to those for whom it had been intended – to children.