Tag Archives: traveling

Crrrrrrr! V polospánku vypínám ten nejotřesnější zvuk, co znám. Stereotyp. Rozlepuji oči do dalšího všedního dne a tak si říkám: „Nechtělo by to něco dobrodružnějšího? Něco nebezpečnějšího, než jen to, že si ráno zakopnu o své vlastní nohy?“ Ano, každý zažijeme v životě trochu nudy. Tomu se nedá vyhnout, jako se nedá vyhnout běžné rýmě. A někdo se tomu vyhýbat dokonce nechce.

Ale nebyla by naše náplň života lahodnější, kdybychom se probudili do zcela jiného dne, než obyčejného? Co tak naučit se střílet z pistole? - Pak sejmeš hodně zombíků. Nebo si ochočit Křiklouna (létající tvor s rozpětím 14 metrů s nožem na bradě) a mít přítele na celý život? Co takhle si udělat procházku starou skříní? - Možná objevíš něco neobjeveného. Anebo si prostě jen udělat výlet do našeho vědomí a podvědomí, třeba nám sny chtějí něco říct. Přemýšlejme někdy i srdcem a nestyďme se za naše tužby, i když se zdají být nedotknutelné. Vše je jen na nás.

Od příštího roku očekávám, že nakrmíme své duše neuvěřitelným dobrodružstvím, i když se třeba bude odehrávat jen v naší hlavě.

Je nutné se na chvíli odpoutat od našeho světa, jinak zešílíme. Neobávej se stárnutí těla, ale duše!

Do not worry about body ageing, worry about the ageing of your soul. Ringing of an alarm clock! Half asleep I turn off the most annoying sound I know. Routine. I open my eyes to face another ordinary day and I ask myself: “Wouldn’t it be nice to live through something more adventurous? Something more dangerous than to stumble over one’s own feet in the morning?” Yes, we all get a bit bored from time to time. We cannot avoid that, just as we cannot avoid catching a cold. And there are people who even do not want to avoid that.

But would not our lives be filled with more delicious contents if we woke up to face a completely different day instead of an ordinary one? What about learning how to use a gun? – Like that you can knock out a lot of zombies. Or what about taming a Vociferator (a flying creature with 14 meters wingspan and a blade on its chin) and getting a friend for life? Or how about walking through an old cupboard? – Maybe you will find something that has not been discovered so far. Or we can simply take a trip into our consciousness and subconscious mind – maybe our dreams have something to tell. When thinking we should sometimes also use our heart and we should not be ashamed of our desires even if they seem to be unattainable. Everything depends only on us. I expect that in the upcoming year, we will feed our souls with incredible adventures, even though they might take place only in our minds. It is necessary to learn how to temporarily shut our mind to this world, otherwise we would go crazy. Do not worry about body ageing, worry about the ageing of your soul!

Jazykové vzdělávání v Brně. PELICAN nabízí zvýšení profesní kvalifikace s kurzem Projektový manažer.

Když jsme se po roce stráveném na Novém Zélandu s přítelkyní rozhodli si cestou domů udělat výlet do pacifiku, netušil jsem, že se tato dovolená v království Tonga, změní v dobrodružství a zážitek na celý život. Letadlo nás z Aucklandu odvezlo do hlavního města ostrovů Tonga Nuku’a’lofa. Horko nás praštilo přes nos už při výstupu z letadla. Vyměnili jsme na letišti peníze a pak se nechali odvézt do centra města, které vypadalo spíš jak vesnice po boji. Naším vysněným cílem byla skupina ostrovů Ha'apai. V turistickém infocentru nás ovšem nepotěšili:

“Trajekt, kterým se jede na Ha'apai, odjel už včera a další pojede až za týden”. Letenka na ostrovy byla docela drahá a tak jsme se naší vysněné destinace museli vzdát. Naštěstí nám ještě ten večer nabídl Pacifik náhradní řešení. V přístavu jsme narazili na trajekt na ostrovy Vava'u, na který jsme se bez váhání nalodili. Jak se říká v pacifiku:" Lepší na Vava'u dnes než Ha'apai za týden."

Jízda trvala asi 22 hodin. Většinu cesty jsme prospali. Za bdělého stavu jsme bojovali s mořskou nemocí. Náročná plavba se nám nakonec odvděčila pozorováním velryb. Po příjezdu do města jsme se pokusili ubytovat po evropsku a dle rad turistické brožurky jsme se zkoušeli dovolat do různých ubytovacích zařízení. Většina čísel však neexistovala a tak jsme se rozhodli zkusit to osobně. Vyplatilo se! V Lucky’s Beach House pro nás měli dokonalou chatku (fale).

Druhý den jsme se nastěhovali a začal relax. Čistá, teplá a klidná voda s milióny barevných rybek a korálových útesů. Dny plné šnorchlování, kajakování a hlavně užívání si nádherné atmosféry Pacifiku. Po čtyřech dnech jsme se rozhodli, přesunou se na naše vysněné Ha'apai. Námořníci nám po cestě ještě nabídli čerstvě upečeného psa na večeři, slušně jsme odmítli a dali si meloun.

Druhý den jsme byly na skupině ostrovů Ha'apai. Turistická příručka nás celkem jasně navedla k našemu cíli. Stačilo dojít na konec hlavního ostrova, přebrodit asi 500 metrů moře mezi dvěma ostrovy. Realita byla opět trošku odlišná od rad turistické příručky. Už cesta na konec ostrova s batohy na zádech nebyla nejsnazší. Společnost nám dělali obří pavouci na stromech kolem cesty. Na konci ostrova nás čekalo nemilé překvapení. Na druhý ostrov jsme stěží dohlédli a podle našeho odhadu byl brod asi 3x delší než popis v turistické příručce. Hned po zahájení brodu nám bylo jasné, že tohle bude makačka. Proud nám strhával noh. Přítelkyně spadla do vody a málem mi uplavala. Byli jsme zoufalí, ale vzdát jsme se nechtěli. Na půli cesty jsme si dali odpočinek. Z dálky jsme pozorovali dva týpky, kteří se přebrodili a teď se objímali. Byli šťastní, že přežili. Když to zvládli oni, tak mi taky! Vyhecovali a šli jsme do toho. Cesta byla nekonečná. Po přebrodění nás čekalo dalších několik kilometrů po pláži do vysněného Diana’s resortu u jednorukého rybáře Kaláfího.

Tady jsme strávili další tři dny flákáním, opalováním a užíváním si toho dokonalého moře. Jen šumění moře, palmy všude kolem, na celém ostrově ani živáčka. To bylo přesně to, proč jsme jeli na Tongu.

Po těchto příliš krátkých dnech jsme podobně zajímavým způsobem odjeli zpět na hlavní ostrov. Zbývala nám ještě poslední noc a v kapse jsme neměli ani vindru. Navíc jsme dorazili už za tmy. Vypadalo to na noc ve spacáku na autobusové lavičce. Už jsem skoro usínal,když přistoupil mladý pár a nabídli nám na tu noc přístřeší. Nechápali jsme, nevěřili jsme, divili se, ale přijali tuto nabídku. Poslední den jsme jen líně, jako místní, prochodili město a našli autobus, který nás později odvezl na letiště. S otázkou na řidiče, kdy odjíždí, jsme dostali zajímavou odpověď: “Až je plný”. Neuvěřitelná “dovolená” pro nás byla dobrodružným zážitkem na celý život.

www.skolapelican.com

Já osobně jsem vždycky chtěla hodně cestovat. Hrdinové Verneova románu stihli v roce 1872 cestu kolem světa za 80 dní. Dnes máme 1. květen 2012 a do konce světa nám zbývá 234 dní. Náskok 154 dní může na první pohled vypadat dost slibně, ale… Kdo by se chtěl v dnešní době plahočit 80 dní vlakem a lodí a navštívit jen Suez, Bombaj, Kalkatu, Hongkong, Jokohamu, San Francisko, New York a Londýn? Chci ochutnat špagety v Boloni, vyfotit se u Eiffelovky, dotknout se pyramidy v Gíze, opalovat se na plážích Bora Bora, navštívit karneval v Riu a filmový festival v Cannes, ochutnat doutník uválený na stehně Kubánky, připít si tequillou v Mexiku, projet Maroko na velbloudovi, navštívit olympiádu v Londýně, na Novém Zélandu se projít hobití krajinou, zažít potápění v Malajsii a prázdniny v Římě, ubalit jointa na Jamajce a potom všem si dát sprchu v luxusním hotelu v Dubaji. V plánování svojí cesty spoléhám na moderní dopravní prostředky a především informační technologii. Bohužel hned můj první cestovatelský krok je předurčen k nezdaru. Maps.google.cz hlásí error. Trasa Brno – Dubaj nenalezena. Píšu to nerada, ale jak to tak vypadá, tohle asi nestíhám….

Around the World in 234 Days

I have always wanted to travel a lot. In 1872, the protagonists of Vern’s novel made it in 80 days to travel around the world. Today, it is 1st May 2012, and there are 234 days left until the end of the world. These extra 154 days can seem promising, but…Who would like to bear 80 days on a train and a ship and visit only Suez, Bombay, Calcutta, Hong Kong, Yokohama, San Francisco, New York, and London? I want to try spaghetti in Bologna, take a picture with the Eiffel Tower, touch the pyramid of Giza, sunbathe on the Bora Bora beaches, and visit the Rio Carnival and the film festival in Cannes. I want to try a cigar rolled by a Cuban woman on her thigh, drink tequila in Mexico, ride through Morocco on a camel, visit the Olympic Games in London, walk through the hobbit landscape, experience scuba-diving in Malaysia, and have a holiday in Rome. I want to roll a joint in Jamaica and then have a shower in a luxurious hotel in Dubai.Planning my journey, I rely on modern means of transport and information technologies above all. Unfortunately, my very first traveler’s step is fated to fail. Maps.google.cz reports and error. Route Brno-Dubai not found. I’m not happy to write this but it seems that I’m not going to make it.

Soutěžní článek o 50% slevu na pomaturitní studium v Jazykové škole PELIKÁN.

Jazyková škola PELIKÁN je oranizátorem pomaturitního studia angličtiny v Brně.