Projekt HI-GLOBE, který se pyšní podtitulem “Highlighting the Potential of English Language Learning for Global Education Purposes”, si klade za cíl podpořit učitele a učitelky angličtiny v zapojení metodik Global Education neboli globálního vzdělávání do jejich výuky dospělých studentů. Hlavním cílem projektu je tak vytvoření několika výukových modulů, které by byly učitelům k dispozici zdarma, včetně rozsáhlých metodik, jak s nimi v hodinách pracovat.
Abychom ale moduly mohli vytvořit skutečně na míru současným kurzům, byla první fáze projektu věnována výzkumu zaměřenému na současné postoje učitelů angličtiny k metodikám Global Education. Cílem výzkumu bylo zejména popsat aktuálně používané postupy a metody, ale také zjistit míru ochoty pedagogů přizpůsobit výuku angličtiny účelům globálního vzdělávání.
Výzkumu se zúčastnilo 234 učitelů a učitelek z pěti evropských zemí: České republiky, Polska, Itálie, Bulharska a Turecka. Respondenti pocházeli z opravdu různorodého prostředí co se týče míry zkušeností s výukou, věk studentů a velikost vyučovaných tříd. Většina ovšem uvedla, že se věnuje vzdělávání středních a velkých skupin dospělých a mladých dospělých, jako např. kurzům pro veřejnost nebo pomaturitnímu studiu. Přes polovinu respondentů uvedlo, že mají s výukou angličtiny více než 10 let zkušeností.
Trocha terminologie na úvod
V první části výzkumu jsme se učitelů ptali na to, zda-li jsou obeznámeni s metodami Task Based Learning (učení na základě úkolů, dále TBL) a Content and Language Integrated Learning (integrovaná výuka předmětů a cizího jazyka, dále CLIL) a jestli znají koncept Global Education (dále GE), na kterém je projekt HI-GLOBE postaven. Také nás zajímalo, jaké učební metody ve svých hodinách používají nejčastěji a které naopak nepoužívají vůbec.
Podle výsledků je většina (88,4 %, 76,9 %) respondentů dobře obeznámena jak s metodou TBL, tak s metodou CLIL. Na druhou stranu, pouze asi třetina respondentů uvedla, že už někdy slyšela o GE.
Škola (ne)hrou
Co se týče vyučovacích metod, u oslovených učitelů byla viditelná tendence využívat ve výuce spíše tradiční aktivity zaměřené na receptivní dovednosti, tj. čtení a poslech. Více než 80 % respondentů uvedlo, že tyto aktivity ve třídách využívají často nebo velmi často. Na druhou stranu, pouze 67 % respondentů se často nebo velmi často se studenty věnují procvičování psaní, a ještě méně se věnuje aktivitám rozvíjejícím mluvený projev. Z těchto aktivit připadá největší procento na debaty a diskuse, ostatní (role playing / simulace, studentské prezentace) nebyly takto označeny ani polovinou respondentů.
To je také případ online her, které uvedlo jako často nebo velmi často využívané jen 35,9 % respondentů. Kromě toho více než třetina respondentů uvedla, že online hry používá buď nikdy, nebo jen zřídka, což z nich v průzkumu dělá mezi učiteli jednoznačně nejméně oblíbenou vyučovací metodu.
Na základě těchto dat je tedy možné dojít k závěru, že učitelé angličtiny se většinou spoléhají na více tradiční a spíše “učebnicové” aktivity, než aby využívali dostupných online nástrojů a možností interaktivity. Jedním z cílů projektu by tedy mělo být nenásilné seznámení učitelů s možnostmi, které online prostředí nabízí.
Online nebo offline?
Účastníků jsme se také ptali, jaký způsob vyučování preferují, zda-li osobní (neboli face to face) nebo distanční. Snad není příliš velkým překvapením, že většina dotazovaných upřednostňovala výuku face to face. Pouze čtvrtina uvedla, že dává přednost plně distančnímu vzdělávání. Téměř polovina účastníků ovšem upřednostňovala kombinaci obou ve formě hybridní výuky. To nám naznačuje, že výukové moduly by měly být navrženy tak, aby mohly být implementovány kombinací osobního i online vzdělávání.
Globální témata ve výuce
Ve druhé části průzkumu nás zajímalo zejména to, jak se respondenti staví k zapojení jednotlivých globálních témat do výuky. Ptali jste se jich tedy na to, která z těchto témat do své výuky již sami zapojují a která naopak dosud ne, ale chtěli by.
Za tímto účelem respondenti hodnotili na pětistupňové škále, nakolik jsou pro ně při výuce angličtiny důležitá témata jako sociální nerovnosti, interkulturalismus a diverzita, genderové role a stereotypy, zdraví a hygiena, náboženství, politika, demokracie a aktivní občanství, lidská práva a sociální spravedlnost, mír a konflikty, ekonomika a fair trade, nebo udržitelnost a životní prostředí.
Výsledky ukázaly, že globální témata do výuky pravidelně zařazuje méně než polovina učitelů. Jako nejčastěji zařazované téma přitom byla označena udržitelnost a životní prostředí, následovaná interkulturalismem a diverzitou společně se zdravím a hygienou.
Na opačném konci žebříčku se nacházejí otázky náboženství, politiky, demokracie a aktivního občanství. To může mít různé důvody – je možné, že témata jako náboženství a politika jsou učiteli považována za příliš kontroverzní a citlivá, nebo si nejsou jisti, jak je studentům předat.
Dovednosti a hodnoty
Protože koncept Global Education je kromě jazykových znalostí založen i na rozvoji dovedností a hodnot, ve studii jsme se dále zaměřili právě na ně. Učitelů jsme se ptali, které nejazykové dovednosti a hodnoty se u studentů snaží ve svých hodinách rozvíjet. U dovedností jsme se konkrétně ptali na rozpoznávání stereotypů a předsudků, změnu perspektivy, interkulturní komunikaci, mediální gramotnost, schopnost rozhodování, kreativitu, kritické myšlení, empatii, sebereflexi a schopnost týmové práce. Z hodnot, které by učitelé angličtiny svých studentům rádi předali, nás zajímala sebeúcta a sebevědomí, respekt k ostatním, otevřenost novým myšlenkám, sociální odpovědnost a solidarita, proaktivita v komunitě a odpovědnost za životní prostředí.
Výsledky ukázaly, že idea rozvoje nejazykových dovedností a hodnot není učitelům angličtiny cizí, ačkoli už méně se shodnou na tom, které by měly být prioritou. Z dovedností se nejvíce zaměřují na podporu týmovou práce, kritického myšlení, interkulturní komunikace a kreativity. Poněkud překvapivě jen málo učitelů považuje za důležitý rozvoj mediální gramotnosti. Co se týče rozvoje hodnot, téměř všechny jmenované byly učiteli označeny jako důležité, přičemž pomyslnou první příčku obsadil respekt k ostatním, následován sebeúctou a otevřeností novým myšlenkám.
Výsledky této studie ukázaly, že pokud jde o výuku jazyků v dotčených zemích, učitelé angličtiny se ve svých hodinách globálním tématům věnují, ačkoliv je zde stále značný prostor pro zlepšení. Jedním z aspektů výuky, na kterých je třeba dále pracovat, je variabilita vyučovacích metod – s rostoucím množstvím otevřených vzdělávacích zdrojů a digitálních nástrojů je třeba, aby se učitelé v hodinách více využívali nových technologií. Zároveň bychom měli učitelům pomoci implementovat do výuky i taková témata, kterým by se jinak pravděpodobně vyhnuli. Budeme se snažit, aby veškeré studijní materiály, na kterých tým HI-GLOBE právě teď začíná pracovat, učitelům angličtiny s těmito problémy pomohly.
Celý text studie v angličtině si můžete přečíst na webových stránkách projektu HI-GLOBE.
Pingback: HI-GLOBE: Potenciál výuky angličtiny pro globální vzdělávání - Student brána - informace pro studenty